Cestovatelský seriál – Přeběh Krkonoš na běžkách

Za léta našeho vášnivého cestování jsme po světě navštívili nespočet míst, která se nám něčím vryla do paměti. Byly to zapadlé kouty s přírodními úkazy kdesi v Chile, nebo na Novém Zélandu, špičkové hotelové resorty, chalety nebo lodge, famózní restaurace, vinařství, architektonické divy světa, někde třeba i výjimečné obchody. Zpravidla se vyhýbáme klasickým turistickým atrakcím a destinacím. O těch se píše jinde. My se s vámi v cestovatelském seriálu podělíme o 25 tipů, za něž ručíme vlastním vkusem a osobním prožitkem.

Zimní téma, které se teď hodí

První, ale i poslední sníh na hřebeni Krkonoš je vždy jasným povelem k akci. Je třeba vyrazit. Pamatuji na dobu, kdy jsme byli prvními běžkaři, kteří přeběhli trasu od horní stanice Lanovky na Medvědině až po Sněžku. V zimě je to naprosto unikátní záležitost. Někdy jde i docela o život. Počasí se mění každou chvíli.

Klasická trasa začíná na horní stanici lanovky Mevědín. Následuje výšlap lesem až na silnici vedoucí na Zlaté návrší. Dominantou tohoto kopce/hory je Vrbatova bouda, kterou velmi citlivě zrekonstruoval průmyslník Martin Wichterle. Následuje výstup k mohyle Hanče a Vrbaty a pak rovnou na Labskou louku. Kousek za ní se trasa napojuje na Cestu česko-polského přátelství, jejímž vrcholem jsou nádherné a dominující Sněžné jámy, pod nimiž vyniká mohutný ledovcový kar. Pak prudký sjezd a výstup na Mužské a Dívčí kameny. Táhlý sjezd přes obživlou Petrovu boudu nás přivádí ke Špindlerově boudě. Trasu je samozřejmě možné absolvovat i v opačném gardu.

Kdo má ještě sílu, může pokračovat směr Sněžka. Odolnost otestuje hned první stoupání úbočím Malého Šišáku. Následuje hluboký vnik do polského území, po němž přichází Obří sedlo a na horizontu úchvatný pohled na majestátní Sněžku. Při zpáteční cestě lze rozhodně doporučit trasu kolem Luční boudy. Rozsáhlá planina kolem ní směrem na Polsko vybízí ke snowkitingu. Když to někdo opravdu umí, užije si tady neskutečně. U Luční boudy lze také zahnout směrem na Pec pod Sněžkou. Při ledovce rozhodně zvedne adrenalin sjezd k Výrovce. Řeším to vždy ohromným křikem. Snad díky tomu jsem tam zatím nikdy nespadl.

Předcházející článek

Zlehka líznutá miliarda sedmdesátiletého veterána

Následující článek

Na pražskou Pařížskou ulici vstoupil nový element