Cestovatelský seriál – Víkendové rybaření na Aljašce

Za léta našeho vášnivého cestování jsme po světě navštívili nespočet míst, která se nám něčím vryla do paměti. Byly to zapadlé kouty s přírodními úkazy kdesi v Chile, nebo na Novém Zélandu, špičkové hotelové resorty, chalety nebo lodge, famózní restaurace, vinařství, architektonické divy světa, někde třeba i výjimečné obchody. Zpravidla se vyhýbáme klasickým turistickým atrakcím a destinacím. O těch se píše jinde. My se s vámi v cestovatelském seriálu podělíme o 25 tipů, za něž ručíme vlastním vkusem a osobním prožitkem.

Víkendové rybaření na Aljašce
Rybaření na Aljašce je obvykle spojeno se špatným počasím, ale zároveň skvělým lovem. Tentokrát jsem letěl ze San Franciska přes Seattle do Anchorage. Poté cestou podél pobřeží do Cordovy, střediska komerčního rybolovu. Cílovou stanicí byl Yakutat, místo se zhruba pěti sty obyvateli. Nebylo to poprvé, co jsem tu byl na rybách. Ještě vzpomínám na svého prvního lososa v roce 2001. King Salmon, zvaný také Chinook, měřil 107 centimetrů a vážil 16 kilo.

Celá naše skupina měla čtrnáct lidí. Najali jsme tři kabiny na břehu Yakutat Harbor ležícím na jižní straně Yakutat Bay s výhledem na přístav. Každá kabina měla svůj rybářský člun a průvodce. Na vodu jsme v sobotu i v neděli vyráželi v sedm ráno, před osmou jsme obyčejně zakotvili v ústí Yakutat Bay do Aljašského zálivu. V hloubce asi sto stop jsme chytali na maso halibuta. Protože nikdo z nás nebyl aljašský rezident, představoval náš denní limit dva halibuty na osobu. Tohle množství nám trvalo nachytat asi hodinu a půl. Halibut se chytá na herinka a kilové závaží, které stáhne návnadu až na dno a pak se povytáhne zhruba půl metru, kde halibuti nejvíc berou. Dostat tuhle rybu na hák není až takový problém. Horší bylo větší kousky vytáhnout na loď a pak uložit do „skladovacího“ boxu. Naše úlovky se pohybovaly od 18 do 55 kil.

Po půl desáté jsme začali chytat lososy. Existuje několik druhů. Nás zajímal největší a nejpopulárnější King. Losos se na Aljašce vrací do řek jen jednou za život. Po nakladení jiker zahyne. Oproti tomu atlantský táhne během života vícekrát. Ovšem chytání lososa v Yakutat Bay se nekvalifikuje jako chytání při tahu, protože je ve slané vodě. Přesto tohle rybaření tady podléhá dosti přísné kontrole. Pokud chci chytat lososa, musím si koupit povolení a nesmím jako nerezident chytit víc než jednoho.

Losos se chytá na umělou návnadu, která se vleče (tzv. trolling) za člunem v hloubce asi 40 stop, kde se King obyčejně pohybuje. Používá se na to zvláštní nářadí, které má asi metr z lodi vysunuté rameno. Z něj vede extra vlasec se závažím asi tak pěti liber, které drží vlasec rybářského prutu v požadované hloubce. Když losos zabere, vyškubne vlasec ze svorky (vypadá jako kolíček na prádlo) se závažím, a pak začne tanec. Sranda s lovením lososů spočívá v tom, že je to bojovník a skáče z vody jako divej, často mění směr a dokáže dost táhnout. Takže dostat ho do blízkosti lodě, kde se dá vzít podběrákem, představuje docela tuhý boj. King může mít i přes 45 kilo. Jak už jsem zmínil, můj první King měl 16 kilo a to už je celkem slušná váha.

Minimální délka pro ponechání si uloveného lososa je 70 centimetrů. V sobotu dost brali a tak jsme za tři hodiny měli všichni svého Kinga. Zabalili jsme to a jeli zpátky do Yakutatu na oběd. V přístavu nás čekal chlapík ze státního rybářského úřadu, který nám všechny ulovené ryby přeměřil, zvážil a zkontroloval, jestli všichni máme koupené a hlavně vyplněné povolení.

Nelovili jsme jen halibuty a lososy. Krome nich se na vlasec občas chytila i jiná havěť. Nejčastěji šlo o ropušnici, kterých jsme jen v sobotu vzali deset, protože má docela dobré maso.

Velice ceněnou rybou je ling cod, jehož lov je také přísně kontrolován. Nerezident si může ponechat pouze jednoho, a to o minimální délce asi 76 cm. Je to dost obludná ryba, ale má výborné maso. Nesmím zapomenout na chobotnici, která se mi dostala na hák při chytání halibuta. O ní jsem se nemusel s nikým dělit.

Z rybaření na Aljašce se nikdo nevrací s prázdnou. Tentokrát si každý člen naší skupiny odvážel dvě krabice s očištěnými filety. Celkem šlo o cca 650 kilo masa. Zbytek jsme ponechali majitelce Lodge, která se o nás starala a všechno zařizovala.

Pokud si někdo myslí, že je možné se tímhle živit, tak ho mohu ujistit, že kdybych šel do sámošky a koupil tam halibuta, tak by mě to přišlo výrazně levněji. Ale bylo by to bez té srandy a hlavně bez rybářského vzrušení. A tak se už těším na další výpravu. Na Aljašku určitě zase vyrazím.

Předcházející článek

Zápustkové výkovky ze slitin hliníku jsou požehnáním

Následující článek

Všechny klíčové podniky české miliardářky zpomalily