Dráždivost důchodové reformy

To, že je potřebná, o tom není přijatelná diskuse. Má to ale několik otazníků. Především, nikdo veřejnosti neřekl, že nikde na světě neexistuje dokonale fungující a absolutně spravedlivý důchodový systém. Důchodový systém je věc čistě lokální, vychází a koresponduje se všemi specifiky regionu, kde je ten který aplikován. Univerzální pravdou asi je, že při ceně, kterou platíme za demokracii českého typu z našich sociálních daní (nestandardně vysokých) je systém typu letadlo, kdy mladí dotují staré, nemožné udržet s vyrovnaným peněžním tokem a jednou se zhroutí.

Dalším nástrojem pro podporu tohoto systému je zvýšení počtu daňových poplatníků na spodních patrech (zvýšení porodnosti = dlouhé, zvýšení počtu přistěhovalců = sporné), nebo oddálení odchodu do důchodu a přesunutí nezaměstnaných 60níků do levnějšího sociálního systému. Tento systém bude nutné doplnit o odloženou spotřebu domácností: ať už přes spoření, nebo kumulaci v budoucnosti likvidního majetku. Dalším možným nástrojem je podpora systému přes spotřební daně (alkohol, tabák, hazard, prostituce, 1-2% DPH), u majetkových daní vidím morální rozpor další daně majetku pořízeného z několikrát zdaněných příjmů. Dalším možným prvkem je zavedení poukázek na skupiny zboží, či služeb, poukázky ředí efekt inflace. Zálohou jsou výnosy ze státního majetku, je li ovšem nějaký.

Základním problémem všech důchodových systémů ve „vyspělém“ světě je anglosaský finanční systém s nadvládou úroku, velmi vysokou vyjednávací silou poskytovatelů peněz a úzce související tolerancí k inflačním tlakům, resp. politiky centrálních bank. Nikde jsem nečetl o ekonomovi, který by dokázal vypočítat hodnotu jejich budoucích důchodů dnešním třicátníkům a výsledek srozumitelně vysvětlit. Ukládání peněz v masovém měřítku je opět poskytování peněžního zdroje soukromému sektoru, je s tím spojené vysoké riziko ztráty či znehodnocení (poslední krize a důchodci v USA), vysoké náklady na zprávu a kontrolu systému a nakonec, tento transfer jenom umocňuje nedokonalost a rizika systému. Inflace ukrajuje z hodnoty peněz tu více, tu méně, možností, jak zhodnotit odloženou spotřebu – spoření na důchod nad rámec inflačních parametrů a fixních nákladů na správu je stále méně. Riziko tohoto pilíře je značné.

Jak na důchodový systém postavený na základech zdravého rozumu?
Stability a změny bude možné docílit pouze změnou z úrokového na anuitní systém, v tomto systému by peníze „nestárly“ tak rychle. Toto vidím jako boj v podobné lize jako Evropská socialistická unie, společná měna €, či dotační politiky. Za další: měnit takto zásadně důchodový systém a osudy 10 milionů lidí s tou mírou pohrdání, jakou předvádí ministr financí a vládní koalice, není možné. Nabíjí se tím zbraně opozici, která ve falešné snaze zavděčit se voličům napáchá další zločiny.

Bude pravděpodobně nezbytné vytvořit strategii směřování českého hospodářství (státu) na nejméně 15 let, tuto nechat vytvořit odborníky na různé dotčené vědy, doplnit, připomínkovat a akceptovat ústavní většinou politické reprezentace. Tímto se strategie stane závazkem, který bude možné naplňovat tu zleva, tu zprava, ale nebude možné jej „demokraticky“ každé 4 roky měnit a „obohacovat“. A za poslední: nový moderní důchodový systém, i třeba v nezměněném anglosaském finančním systému, bude muset být víceprvkový: solidární státní prvek (např. 35% podíl z průměrné mzdy), prvek spoření nebo hromadění majetku (individuální dobrovolný prvek se stimulem od státu), prvek podpory ze spotřebních daní (tento bude obrušovat důsledky makroekonomických cyklů, výnosy ze státního majetku a možný prvek poukázek (záchytné sociální lano pro potřebné nebo doplněk obrušující cenové skoky způsobené inflací).

Nový systém bude muset být z jedné strany podpořen natalitou nových plátců daní a z druhé posouváním doby odchodu do důchodu s institucí částečných, zkrácených nebo seniorních úvazků. Asi nebude schůdné mít 67-leté horníky, hasiče, či policisty na ulicích, míra opotřebení člověka jeho profesí je různá, ale toto je podle mne reálně možná cesta. Připravit strategii rozvoje hospodářství státu a koncept takto pojaté důchodové reformy je dle mne manažersky zvládnutelný úkol do konce tohoto volebního období. Odborníků máme dost. Zatím.
Pro motejlek.com Robert Masarovič, masarovic@restrukturalizace.eu

Předcházející článek

Odstupující výkonný šéf Google možná bude americkým ministrem obchodu

Následující článek

Nezodpovědná mainstreamová média stvořila monstrum. To si z nich teď dělá srandu