Mýty o českém hospodářství

Prezentace aktuální ekonomické kondice České republiky, resp. českého průmyslu v našich médiích a zbraně hromadného ničení použité při interpretaci dat mne přinutili reagovat. Idiotské hýkaní tzv. ekonomických moderátorů na ČT24 je fakt, na který si pomalu zvykám, nicméně bránit vlastní neznalost argumenty moderních hospodářských mesiášů – analytiků nejrůznějších finančních ústavů a organizací podle mého soudu balancuje na hraně trestného činu šíření poplašné zprávy.

Ptám se, je náhoda, že Česká televize se dotazuje na výhledy a predikce hospodářského vývoje v bankách, které mají rok 2009 co do finančních výsledků jeden z nejlepších v novodobé historii České republiky?

Nejsem odborník na sektor služeb, pohybuji se výhradně v průmyslu, ale fakt, že poslední kvartál nedopadne nikterak zázračně, byl srozumitelný, jasný a čitelný snad každému jedinci, který dokáže rozpoznat hodnotu čísel v tabulce skvělého produktu Microsoftu – v Excelu. Data o výkonnosti průmyslu jsou dostupné na webových stránkách Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pru_cr) a měla by být pondělním ranním čtením každého generálního ředitele. Fakt, že tomu tak není je skutečný problém.

Velmi triviálním průzkumem a školní interpretací dat indexu průmyslové produkce ČR v jednotlivých měsících 4. kvartálu dojdeme k těmto jednoduchým závěrům: že se průmysl podílí na celkové ekonomické výkonnosti státu vysokým podílem je obecně známý fakt. Meziroční index průmyslové produkce v říjnu 2009 byl 92,8 %, v listopadu 99,9 % a prosinci 101,8 %. To jednoduše znamená, že co do výkonnosti český průmysl nedosáhl na poslední kvartál roku 2008. Očekávat tedy meziroční zlepšení by znamenalo věřit v růst spotřeby domácností v prostředí 10 % nezaměstnanosti. Zajisté uznáte, že toto očekávat nemůže žádný duševně zdravý občan.

Co je ale mnohem zajímavější a dává nám prostor vytvořit si pro vlastní firemní strategii pracovní prognózu vývoje hospodářství je rozbor výkonnosti jednotlivých sektorů průmyslu v posledním kvartále 2009. Těžba a dobývání se pochlubili touto řadou X, XI, XII/2009 = 101,0; 96,3 a 96,9% proti roku 2008. Opět si tento sektor nešáhl ani na výsledky zdevastovaného posledního kvartálu roku 2008. To nejzajímavější se schovává ve zpracovatelském průmyslu, kde řada vypadala takto: 91,3; 100,0 a 101,8 proti roku 2008. Tento drobný závan pozitivních informací zchladí identifikace tahouna zpracovatelského průmyslu v posledním kvartále 2009 a tím byla „Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů“ s řadou 112,4; 121,5 a 130,2 %. Ovšem tento sektor v synergii vytáhl i výrobu pryžových a plastových výrobků, avšak sektor zaměstnávající podstatné množství pracovníků, tedy sektor výrobu strojů a zařízení vypadal v řadě říjen až prosinec 2009 takto: 74,5; 80,2 a 78,6 %. Znamená to opět zásadní pokles výkonnosti i proti roku 2008. Za výkonem sektoru výroby motorových vozidel nehledejme nové modelové řady a revoluční inovaci, je to diletantský experiment zvaný šrotovné, nebo jemněji šrotovací prémie.

Co to ale znamená pro vývoj našeho hospodářství v roce 2010? Vezmeme li v úvahu prosincové snížení výrobních cen v Německu, rostoucí nezaměstnanost v eurozóně (tedy v našem základním prodejním teritoriu) a přidáme k tomu problémy Řecka, Pobaltí, Portugalska, Irska, Maďarska a nově i Španělska a nezapomeneme na politickou nejistotu, kterou vysíláme do světa, je racionální očekávat další pokles výkonnosti českého hospodářství, byť už ne tak dramatický, každá jáma má své dno a už se k němu pomalu blížíme. To, že sektor výroby motorových vozidel je předzásoben a přesycen je fakt, který bude jeho výkonnost v roce 2010 významně limitovat a udržovat na úrovni roku 2009 v případě příznivé predikce. Ta negativní předpověď hovoří o dalším poklesu prodejů motorových vozidel a za ní bude následovat další uvolnění přebytečných zdrojů – tedy další nárůst nezaměstnanosti.

České průmyslové podniky zdevastované nejenom účinky hospodářské deprese, ale především dobyvatelskou politikou poskytovatelů peněz – bank, už nemá moc nástrojů pro udržení zaměstnanců a nemá finanční zdroje pro další vegetování. Protože české podniky strategické řízení jako nástroj pro dlouhodobé řízení nepoužívají, tudíž s ničím takovým, jako je vleklá hospodářská deprese v roce 2008 nepočítali, je velmi pravděpodobné, že v roce 2010 se stavidla uvolní a spustí se samočistící tržní mechanizmy.

Pokud by se průmysl zbavil třeba jen 10 % pracovníků, bylo by to přibližně 150 000 lidí, nebo opět přibližně 3,5 procentního bodu u statistiky nezaměstnaných. Znamenalo by to další pokles HDP, další pokles příjmů státu a zároveň další nárůst jeho mandatorních výdajů. Rok 2010 bude tedy ve znamení vydřené stagnace, HDP se bude vyvíjet v pozitivním případě kolem 0 až +0,5 %, nezaměstnanost poroste až k úrovni 13 %. Čeho je opravdu nutné se obávat je sektorová inflace vzniklá v jednotlivých sektorech po vyčerpání zásob. Hrozící skokové nárůsty cen prvovstupů, především železných kovů, oceli a vybraných neželezných kovů by náš průmysl nezvládl.

Jako krizový manažer dlouhodobě se specializující na průmyslové podniky kolem sebe zaznamenávám silné a dostatečně čitelné signály nemocnosti hospodářského systému, signály hluboké krize, co nevidím, je aplikované krizové řízení, ochotu bank k povolení restrukturalizacím podniků (v roce 2009 jich bylo do 10 z celkem skoro 5 000 insolvencí), ochotu manažerů změnit své myšlení. Kdybych byl věřící, řekl bych: pokud si nepomůžeš sám, pán Bůh ti nepomůže, takto jenom říkám, Bůh s námi a českými médii.
Pro motejlek.com Robert Masarovič, obchodní ředitel a partner Inventio Consulting

Předcházející článek

Aero seřídí armádě dvacet letadel za 1,4 miliardy korun

Následující článek

Refinancování akvizice Elektráren Opatovice v plném proudu, dnes banky uvolnily 2,6 miliard korun