Nežijeme v pohádce

Většina lidí si už dávno uvědomila, že stojí nohama na reálné zemi a že jsme součástí důmyslného systému, který nás obklopuje. Byly časy, kdy člověku stačil oheň. Nyní žijeme v době, kdy člověk dostává z hmoty více energie, než jakou lze získat jejím spálením. Nepřišlo to z dlouhé chvíle, byla to nutnost, o tom není a nebude pochyb.

Všechno má svůj začátek, pokračování i konec. Konce nebývají většinou veselé. Japonští inženýři na jaderné elektrárně vědí, že jsou na své nejdelší a poslední směně. Něco podobného si uvědomili i ti, kteří se na chvíli dívali do očí desetimetrové vlně.
František Heczko

Předcházející článek

Nahlásí soudu Penta a Ulčák svoji pohledávku za Sazkou?

Následující článek

Bělorusko postaví před branou Litvy dva atomové bloky