MotejlekSkocdopole.com

Zprávičky, kterých jste si možná nevšimli, nebo nevíte, co si o nich myslet.

Nebudete tomu věřit, na co přišli v Americe. Školské kapacity už v polovině států Unie mají za to, aby žactvo na základních školách vrátily k psaní kursívou, nikoli tiskace. Pokládají to opět za elegantnější, kulturnější a lidé se zase tam začnou podepisovat normálně a nikoli replikami počítačových znaků.

Návrat tohoto druhu nic nestojí, tedy kromě učitelských nervů. Ale jak s bilionovými bruselokratickými ústřely, vydávanými za vědecká poznání a sociálně a podnebně spravedlivé rozšafnosti? Jednu vpravdě klasickou nápravu pomatenců pověděl Švejk agentovi rakouské kontrarozvědky, když „nedopatřením“ v ruské uniformě padl do rakouského zajetí.

Jistý profesor spočetl, že se „napřesrok 18. července v šest ráno“ objeví nějaká kometa, ale dokázali mu, že shořela už před miliony let. Seděl pak v koutě v blázinci a počítal: „Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest.“ Dál se nedostal, tak začal nanovo. Zřízenec mu zprvu napovídal, aby se dopočítal deseti, marně. Dokud se „nedožral“ a jak profesor řekl „šest“, dal mu ošetřovatel pohlavek: „Tady je sedum,“ a další, „tady je vosum, devět, deset.“

Pomatenec se vzpamatoval, zjistil, že je v blázinci a když ho propouštěli, angažoval onoho zřízence jako sluhu. Neměl přitom chlapík jinou práci, než vědci každé ráno vysázet čtyři pohlavky. A držel se toho prý svědomitě.

Svědomitost není kvalita, které by se drželi v Bruselu. Autonomní byrokracie drtí své politiky a její cesty nejsou vyzpytatelné. Předpisy, které proměňují evropský průmysl v haldy šrotu, jsou náhle shledávány za dusivé, ideologie otevřených hranic začíná připouštět omyly a pro nelegální hospodářské migranty záchytné lágry mimo území EU. Co bylo před několika měsíci ještě nevědecké, nehumánní a rasistické, je náhle pro ty samé lidi legitimní názor.

Divíme se, že zpacifikovaní Němci blouzní v zelených pověrách, že blahobytní potomci těch zlých převychovaných nechtějí na vojnu, když to byl vlastně prvotní program spojenců od konce světové války? Vzpomeňme britského generála Ismaye (✝︎1965) narozeného v Indii, velitele oddílu velbloudů v Britském Somálsku, který to dotáhl na vojenského tajemníka indického vicekrále a pak styčného důstojníka Churchillova s genštábem.

Tento významný muž se podílel na podivném dělení Britské Indie a zřejmě jako trafiku dostal místo prvního gentaj. NATO. Cituje se jeho kuloárový, nicméně programový výrok o účelu paktu: „Rusy držet ze hry, Američany ve hře a Němce zkrátka.“ Vlastně tak tomu je dodnes, třebaže Německo bylo do NATO přijato ještě za Ismayova mandátu (1955).

Berlínská politika si návrat mezi mocnosti nechce ani představovat, neboť je na rozdíl od Bruselu smluvně svědomitá (umí ale zároveň plakat nad zánikem světového řádu). Německo potřebovalo dvě ukrajinské války a Trumpa, aby začalo myslet na zadní kolečka. Jestliže před patnácti roky tehdejší polský ministr zahraničí Sikorski v Berlíně řekl, že se „dnes bojí německé síly méně, než její nečinnosti“, už by to asi nezopakoval.

Miliardy kancléře Merze (70) na přebudování bundeswehru v „nejsilnější armádu Evropy“, jak loni hrozil, se sice nijak neprojevují, ale co když… Co když si pak Němci najdou spojence v Rusech? Francouzi jsou ochotni počítat s Němci ve společných zbrojních programech, ale pouze s tím, že to smějí platit; rozhodovat a stavět budou Francouzi. K tomu bavorský premiér Söder (59): „Na Francii bych se moc nespoléhal.“

Američané, a to i ti dávno předtrumpovští, si spolehlivého spojence v Evropě přáli velmi, aby převzal jejich roli. Místo toho je v Berlíně trendy obracet se k Americe zády: „Nikdo nám kibicovat nebude,“ bijí se v prsa. Zatímco CDU v letošních zemských volbách brzdí své byť jen verbální formy slibovaných reforem a má nakročeno zpět k pohodovému klídku merkelismu, koaliční SPD pracuje v modu revolucionářů posledních svých dnů: je-li zle, přitlačit v ideologii.

Některé její nápady hraničí s revivalem honeckerovské DDR. Průzkumy jim však jdou na ruku. Většina dotazovaných agenturou Civey si přeje státní regulaci bydlení a téměř třetina se nechce distancovat od politiky lidové Číny a důvěřuje Rusům.

BASF má jasno. Zvažuje přeložení střediska firemních služeb s třemi tisíci zaměstnanci z Berlína do Indie a v Čan-ťiangu v provincii Kanton, kde má velitelství čínská flotila, zahájí provoz ve své největší firemní investici (8,7 miliard eur).

Starý průmysl se v Německu likviduje, nový nevoní. Obyvatelstvo odmítlo řadu zahraničních projektů fabrik bateriových, čipových, recyklačních, datových středisek. Nejnověji v hessenském Groß-Gerau u Frankfurtu plánovala americká společnost Vantage Data Centers středisko za 2,5 miliardy eur. Radnice řekla „ne“. Pro byli pouze zástupci CDU a nezávislí, proti všichni ostatní: SPD, komunisté, zelení, FDP i Svobodní voliči (FW).

Přitom tu stále ještě vznikají nápady. Mladá německo-britská firma Hypersonica z Bavor ozkoušela na kosmické základně ostrova Andøya na severu Norska supersonickou raketu s rychlostí 6 M a doletem přes tři sta kilometrů. Střela je první evropskou svého druhu, kterou vyvinula soukromá společnost a její dva inženýři diplomovaní v Oxfordu tvrdí, že je výrazně levnější, než umožňují „konvenční výrobní postupy“. Do tří let může jít do výzbroje, ale ovšem: koho?

To bostonská firma Blue Water Autonomy začíná s výrobou bezposádkových přepravních lodí o nosnosti 150 tun pro americké námořnictvo s akčním radiem deseti tisíc mil. Firmu založili veteráni námořnictva s robotickými experty teprve předloni. Ročně jich chtějí vyrobit dvacet kusů.

V rámci manévrů Cutlass Express 2026 s velitelským stanovištěm v Port Louisu na Mauritiu zkoušeli Američané ze Šesté flotily z lodi seychellské pobřežní stráže bezposádkové plavidlo Lightfish určené pro otevřený oceán s omezenými možnostmi spojení. Manévry s indickou, britskou a francouzskou účastí prodělaly též lodě tuctu afrických států.

Za povšimnutí stojí, že Seychelly měly vždy blíže k Rusku a že americký velvyslanec se na ostrovy vrátil teprve před třemi roky. To zase Ream, kambodžskou základnu vybudovanou Číňany, navštívil torpédoborec Cincinnati, první americká loď po devíti letech. Otec a syn Senovi, vládci nad Khmery, navrhovali loni pres. Trumpa na nobelovku, což překvapuje u otce Huna (73), polpotovce a provietnamského komunisty.

Ale abychom nezapomněli na zimu kolem nás. Davoský grónský skeč Trumpův zafungoval náramně. Evropané reagují jako uražená vysokoblahorodí zašlé koloniální slávy a konejší se představami, že to oni jsou ti aktivní a Američany že nepotřebují k ničemu. Nicméně pres. Trump (79) je rozpohyboval laskavými pohlavky a ani do deseti nepočítal.

Evropská komise zdvojnásobila investice do padesátitisícové ledárny a přidá další stovky milionů. Dánská vláda dává stavět pět hlídkových plavidel. Šest švédských gripenů s pozemním personálem přeletělo do islandského Keflavíku, aby zajistilo rotační hlídkování paktu v regionu. Britové zdvojnásobují počty svých vojáků v Norsku na dva tisíce. Užívat budou základnu Camp Viking v Øverbygd u Tromsø. Norská vláda v Británii nakoupí za třináct miliard USD šest fregat.

NATO spustilo „Arktickou hlídku“, kontrolu ruské a čínské expanse, ale detaily nezveřejnilo. Z osmi arktických států je sedm členy paktu, osmým je Rusko. Od invase na Ukrajinu se v okolních mořích zvýšila aktivita ruských ponorek o třetinu a dosáhla úrovně jako za studené války.

A komu že se přes to přese všechno vede náramně? Špicberským ledním medvědům. Oteplování jim prospívá, tloustnou, množí se a ani ruské aktivity a provokativní turistika putinovštiny na ostrovech jim nepřekážejí.

Kanadská vláda zřídila v Nuuku konsulát; vždyť tam žije na dvacet Kanaďanů; Francouzi se chystají (nemají tam nikoho). Za připomenutí stojí, že ještě nedávno Kanada s Dánskem vedla mrazivou „válku“. Ustupující ledy vyrýsovaly pustý ostrůvek Hansův a obě vlády mlsně počítaly, jak se jim podaří zmocnit se podvodních nerostných pokladů.

Říká se válce „whiskeyová“, poněvadž se na skále střídaly posádky, které zapichovaly své vlajky a zanechávaly po sobě láhve s pitím. Další návštěva sňala stávající textílii a zanechala svou láhev aquavitu nebo whiskey. Tak to šlo od roku 1973 až si před čtyřmi roky vlády ostrůvek rozdělily napůl. Dánové a Kanaďané tím pádem nabyli svých druhých suchozemských hranic, grónští eskymáci získali prvního souseda.

Jiným důsledkem řízné politiky pres. Trumpa jsou proměny mesoamerické. Stín lapeného Madura padl na soudružskou Nikaraguu. Vláda pres. Ortegy (80), resp. jeho vicepres. Murillové (74), je opatrná. Mají spolu sedm dětí, ona z předcházejících vztahů další tři, rodina především, netřeba dráždit yankejského chřestýše bosýma nohama. Zrušili tedy výjimku pro Kubánce umožňující jim bezvizový vstup do země – a odtud putovat s pašeráky na sever do Spojených států.

Kubánští komunisté jsou v úzkých. Okleštěný chavismus už neposílá ropu a vůdce Díaz-Canel (65), plukovník spojového vojska, který ještě nedávno o Trumpovi říkal, že se chová jako Hitler, naznačil, že by se dalo vyjednávat o nových vztazích. Jeho úřady varovaly letecké společnosti, že nemohou v Havaně tankovat. Přestali létat Rusové, turistický průmysl ovládaný vysokými armádními důstojníky je ohrožen, zdroje vysychají.

V Guatemale se začali zbavovat kubánských lékařů, kteří fungovali v zemi na základě smlouvy z roku 1998. Loni americký ministr zahraničí Rubio (54), sám z rodiny kubánských běženců, varoval před lékařskými brigádami obohacujícími kubánský režim, poněvadž vlády posílají peníze na havanské ministerstvo. Služby už ukončily v Paraguyi, na Bahamách a v Guyaně a lékaře budou najímat na základě osobních smluv.

Fofr caracaského autobusáka pocítil v Biškeku inženýr chemie a generál Tašijev (57), šéf Státního výboru pro národní bezpečnost (GKNB). Se zásluhami o hraniční smlouvy s Uzbekistánem a likvidací kyrgyzských gangů byl až dosud s právníkem a pres. republiky Džaparovem (57) ruka. Ale zjevně moc vyrostl a že prý si dělal choutky na Džaparovovo místo.

Měla ho v tom podpořit petice 75 politiků a ťanšanských kapacit, aby se volby konaly dříve než až za rok, že to vyžaduje bezpečnost státu. Džaparov to viděl jinak a jednal, dokud měl kolem sebe dost loyálních lidí. Tašijev byl na jakési lékařské prohlídce v Mnichově a jak se vrátil, na letišti mu oznámili, že byl zbaven funkcí. Ing. Tašijev je velký vlastenec až kyrgyzský šovinista a v Moskvě ho presentovali jako největšího středoasijského rusofoba.

Zřejmě největší událostí týdne, a to s velkým přesahem, bylo volební vítězství premiérky Takaičiové (64) a jejích liberálních demokratů. Fanynka Thatcherové proti všem odhadům získala jen sto deset dnů po nástupu do funkce ve sněmovně dvě třetiny ze 465 míst, nejvíce, čeho partaj kdy dosáhla. Japoncům se zalíbil ostrý protičínský kurs první ženy v čele kabinetu, která se dává fotografovat za soupravou bicích.

Když loni prohlásila, že maoistický útok na Tchaj-wan by znamenal ohrožení Japonska, vůbec se to soudruhům v Pekingu nelíbilo a udeřili sankcemi. Liberální demokraté mohou teď měnit pacifistický ústavní zákon a lze očekávat, že v západním Tichomoří významně posílí americký blok.

Zatím to poznali jen čínští rybáři, když japonská pobřežní stráž zadržela v exklusivní hospodářské zóně před Kjúšú loď, která před ní ujížděla, aby se vyhnula kontrole dodržování pravidel lovu makrel.

Nepřehlédněte následující upozornění. Plánujete-li cestu na Sv. Helenu, zavřeli tam letiště. Svědomití byrokraté zjistili, že požární technika nedosahuje mezinárodních standardů. Maratón, ten nejodlehlejší na planetě, který se měl v tamnějších kopcích běžet 22. února, odložili o rok. To už tam zřejmě ty hasičáky budou mít po revisi.