Centrální bankéři, dejte ruce pryč od trhu!

Během poslední dekády se centrální bankéři a veřejní činitelé prakticky po celém světě rozhodli, že světové finanční trhy potřebují pomoc v rozhodování o tom, jak správně umísťovat kapitál s co největší mírou odpovědnosti. Bohužel se ukazuje, že tato „pomoc“ přinesla skutečně mizerné a někdy dokonce až hrozivé výsledky.

Ve Spojených státech dnes neexistuje korektní tržní cena pro úrokové sazby a ohodnocení státních dluhopisů. Současné negativní úrokové sazby u amerického dolaru vytvářejí situaci, která tlačí USD do neuvěřitelně podhodnocených úrovní.

Tato situace vedla ke zlepšení situace na běžném účtu USA do takové míry, že po odečtení vlivu dovozů ropy a dovozů z Číny má USA přebytek obchodní bilance se zbytkem světa na úrovni 1 % HDP proti negativnímu stavu ještě před pár lety. To se může jevit jako velmi pozitivní vývoj z pohledu globálního vyrovnávání finančních toků. Na světovou likviditu má však tato situace negativní vliv.

A samozřejmě jedna manipulace vede k dalším manipulacím. To, že FED poskytl dolarové swap linky a neomezenou USD likviditu dalším světovým centrálním bankám, je pouze jinou formou, jak opět deformovat trh a stanovení skutečně tržních cen.

Stejnou politiku vidíme ale i jinde ve světě, například ve Švýcarsku, kde centrální banka uměle stanovuje směnný kurz CHF proti EUR formou masivního tisku domácí měny.

A nesmíme zapomenout na Čínu. Tato země je schopná udržovat obchodní přebytky s USA zejména díky tomu, že udržuje svou domácí měnu uměle velice podhodnocenou – ještě více než je USD podhodnocený proti dalším světovým měnám. Touto politikou Čína hromadí obrovské množství USD, které potom využívá se státním sektoru, místo aby je nechala plynout do soukromé sféry.

Výsledkem této situace, která vede mimo jiné k dalšímu oslabování USD, je paradox, kdy Čína zjišťuje, že její pozice v USD je velice nebezpečná z pohledu dalšího vývoje. Proto čínská centrální banka ve velkém směňuje USD za EUR a nakupuje evropská aktiva. Což vede k tomu, že EUR roste, místo aby klesalo a tím efektivně ničí konkurenceschopnost zemí EU jako jsou Španělsko, Itálie, Francie a další. Tím se jeví německý státní dluhopis jako jediné nízkorizikové aktivum v Evropě, což vede k jeho masivním nákupům a tím zvyšování rozdílů mezi Německem a zbytkem Evropy.

To efektivně přivedlo EMU do situace, kdy se „riziko bankrotu“ změnilo na „jistotu bankrotu“ některých zemí EMU. A tady do situace vstupuje Evropská centrální banka, která začala masivně nakupovat dluhopisy zemí EU a tím zmanipulovala jejich ceny.

A všechny tyto zásahy se projevují i v dalších částech světového finančního systému, kde vedou k ovlivňování cen prakticky jakýchkoliv aktiv. Ceny nemovitostí či komodit – to vše podléhá falešnému určování ceny.

Máme tedy situaci, kdy je světová ekonomika v podstatě produktem centrálního plánování. A to je důvod k obavám. Situace povede pouze ke zvyšování rizika extrémních výkyvů na jednu či druhou stranu a globální ekonomické nerovnováhy se budou dál pouze prohlubovat, místo aby docházelo k jejich vyrovnávání. Proto by bylo lepší, kdyby politici a centrální bankéři těchto svých aktivit nechali a dovolili trhu stanovit férové ceny.
Richard Koza, portfolio manažer ATWEL International

http://www.motejlek.com/poznamka-k-intervencim-centralnich-bank

Předcházející článek

Před 718 lety zemřel „zakladatel“ inflace Kublaj-chán

Následující článek

Poznámka k intervencím centrálních bank