Dárcovství v Čechách

Data Ministerstva financí ČR poskytují zajímavý pohled na štědrost českých soukromých dárců. Obdobně jako je tomu v zemích s dlouhodobou tradicí filantropie, i v Čechách dávají nejvíce – relativně ke svému příjmu – lidé s nejnižšími příjmy:

  • 35 % objemu darů v roce 2007 darovali lidé (soukromé osoby) s daňovým základem menším než 250 000 Kč; v roce 2007 darovali v průměru 4,1 % základu daně z příjmu a na dobročinné účely tak poskytli průměrně 6 320 Kč.

Daňoví poplatníci s nejvyššími příjmy dávají největší dary, ale relativně – k celkové výši svých příjmů – jsou štědří nejméně:

  • lidé s daňovým základem větším než 600 000 Kč darovali v roce 2007 v průměru 1,8 % svého základu daně z příjmu; na dobročinné účely tak poskytli průměrně roční dar ve výši 32 306 Kč a na celkovém objemu soukromého dárcovství se podílejí ze 34 %.

Podrobná dárcovská data za rok 2007 jsou shrnuta v následující tabulce:

Dary soukromých dárců – fyzických osob, údaje z daňových přiznání za rok 2007 *
rokvýše základu daně z příjmupočet poplatníků, kteří si dar uplatnili v daňovém přiznánícelková výše darůcelkový základ daně z příjmu
2007menší než 250 000 Kč80 581509 302 906 Kč12 456 670 707 Kč
251 000 – 350 000 Kč23 931206 749 952 Kč7 047 649 358 Kč
351 000 – 600 000 Kč20 793254 196 716 Kč9 271 168 650 Kč
větší než 600 000 Kč15 305494 444 282 Kč27 157 639 741 Kč
* Ministerstvo financí ČR140 6101 464 693 858 Kč55 933 128 456 Kč
rokvýše základu daněpodíl na darech celkemprůměrný dar na poplatníka a rokdar jako % daňového základu
2007menší než 250 000 Kč35 %6 320 Kč4,1 %
251 000 – 350 000 Kč14 %8 639 Kč2,9 %
351 000 – 600 000 Kč17 %12 225 Kč2,7 %
větší než 600 000 Kč34 %32 306 Kč1,8 %

Co mohou udělat neziskové organizace, aby k podpoře dobročinných projektů přilákaly nové dárce?

Nejspíše to, co dělají úspěšně naši kolegové v USA či Velké Británii. Žádat více lidí o podporu a následně dárcům „skládat účty“ – tedy nejenom poděkovat za obdržené dary, ale poskytovat dárcům, pokud možno několikrát za rok, zpětnou vazbu a zprávy o tom, čemu konkrétně jejich dary pomohly. Jen tak je možné budovat dlouhodobý vztah s dárci a soustavně rozšiřovat jejich okruh.

Co může udělat stát, aby podpořil další rozvoj dárcovství v Čechách?

Na jedné straně vykazuje soukromé dárcovství za posledních sedm let velmi slibné meziroční tempo růstu ve výši minimálně 10 %. Na druhé straně si dary ve svém daňovém přiznání uplatňuje pouze 140 tisíc daňových poplatníků (údaj z roku 2007). Potenciál pro růst počtu dárců a celkového objemu poskytnutých darů, je tedy obrovský.

Pokud stát stojí o to, abychom převzali větší odpovědnost za zdejší kvalitu života a více se podíleli svými soukromými penězi na financování obecně prospěšných projektů neziskových organizací, ale i divadel, škol či muzeí, měl by vážně uvažovat o zvýšení daňové motivace pro soukromé dárcovství. Odměnou mu může být menší tlak na veřejné rozpočty, a to již v horizontu několika let.

Jestliže dnes 140 000 daňových poplatníků daruje na obecně prospěšné účely téměř 1,5 miliardy Kč (při daňové sazbě 15 % a možnosti snížit si základ daně o hodnotu poskytnutých darů, je náklad státu zhruba 225 milionů Kč), jedná se fakticky o chytrou „investici“ 225 milionů Kč z veřejných rozpočtů. Ta totiž k financování dobročinných projektů přivádí každoročně soukromé dárce / „investory“, kteří do nejrůznějších oblastí veřejného života „investují“ dobrovolně další jednu a čtvrt miliardy korun.

Při zdvojnásobení daňové motivace není nereálné očekávat nárůst objemu dárcovství o další desítky procent, a to zejména u daňových poplatníků ve vyšších daňových pásmech.

Chce-li stát v nadcházející nelehké době rozpočtových škrtů obstát a přivést ke spolufinancování dobročinných projektů více soukromých dárců, měl by co nejdříve navýšit daňovou motivaci při poskytnutí soukromých darů.

Jiří Bárta

autor je ředitel Nadace VIA

Předcházející článek

Sazku čekají nejhorší měsíce v její třiapadesátileté historii

Následující článek

Zemřel Toni Sailer, nejlepší sjezdař všech časů