Do nitra bohatého pralesa

Krásu rozmanitých deštných pralesů Kostariky se vydal objevovat Michal Pátek, travel designer cestovní kanceláře Exclusive Tours.

Po příletu do San José jsem se vydal na poloostrov Osa, který se nachází na jihu Kostarika. Po krátkém, asi hodinovém, letu jsem vystoupil v Puerto Jimenez bez nejmenšího tušení, že brzy spatřím jedno z nejúžasnějších míst světa. Svůj pobyt jsem měl strávit v ekologickém resortu Lapa Rios. Resort se nachází až na samotném okraji poloostrova u břehu Pacifiku a tak jsem se autem rychle vydal na cestu, abych dorazil před tmou.

Nebyla to zrovna projížďka jako na německé dálnici, ale to, co cesta ztrácela na komfortu, doplnila na výhledech z okna. Po pravé straně jsem měl neuvěřitelně rozmanitý tropický les a po levé straně jsem pozoroval západ slunce nad rozvlněným oceánem. Hned mi byl jasný význam názvu této země. Španělsky Costa Rica totiž v překladu znamená bohaté pobřeží.

Ráno na mě před dveřmi mého lodge čekala čerstvě připravená káva. Ta kostarická patří mezi nejlepší, které jsem kdy ochutnal. Taky se není čemu divit. Až donedávna zde bylo nelegální pěstovat jinou odrůdu kávy než arabicu, která je považována za tu nejkvalitnější.

Vychutnal jsem si hned dva šálky na terase s výhledem na liduprázdnou pláž a vyrazil na výlet podél řeky Carbonara k vodopádům. Zpočátku jsem různorodost pralesa vnímal pouze ušima. Ze všech stran jsem slyšel skřeky opic, papoušků, a zvuky, které jsem ani nedokázal rozpoznat. Postupně si začal na džungli zvykat i můj zrak. To, co nejdřív vypadalo jako jeden zelený shluk, se po chvilce proměnilo v úchvatnou směsici rostlin všech velikostí a tvarů.

Čím hlouběji jsem se dostával do pralesa, tím větší bylo moje nadšení. Poloostrov Osa patří mezi oblasti s největší biodiverzitou na naší planetě. Na tisíci akrech se zde vyskytuje 2,5 % veškerých živočichů a rostlin světa. S každým kilometrem jsem objevoval víc a víc z této středoamerické přírodní pokladnice. Přesto jsem věděl, že i kdybych bloudil zdejší džunglí do konce svého života, nikdy bych neobjevil všechny její poklady.

Na cestě mě doprovázel jeden z místních průvodců, díky kterému byl trek mnohem zajímavější. Nejen, že mi povídal o zdejších místech, ale dokázal na několik metrů spatřit všelijaké obyvatele tropického lesa a já tak mohl pozorovat zajímavě zbarvené pavouky, do nekonečna poskakující opice a různé druhy ptáků. Byl to naprosto úchvatný zážitek. Na každém kroku se něco hýbalo, lítalo, plazilo nebo houpalo na větvi. Viděl jsem lenochody, papouška Ara, pásovce, a dokonce jsme spatřili i pumu, jak odpočívala na stromě.

Znalosti mého průvodce dali Kostarice zcela nový rozměr. Objevil jsem nejen zdejší faunu a floru, ale taky harmonii, ve které žijí a pochopil jsem důležitost, jakou kladou místní na udržitelnost. Bez dobrého fungování místních ekosystémů by totiž Costa Rica byla spíše Costa Pobre, neboli chudé pobřeží.

Autor: Michal Pátek, Exclusive Tours
Fotografie: Lapa Rios Lodge

Předcházející článek

Potomci „Tesly“ prodali svou firmu Dánům

Následující článek

David Rusňák prodal 35 % v DRFG, valuace skupiny podle odhadu ms.com přes 2 miliardy korun