Naléhavá pobrexitová prosba o pomoc

Devatenáctiletý student Štěpán Los z Prahy si splnil sen. Po absolvování gymnázia PORG se dostal na skotskou The University of St Andrews nedávno vyhlášenou nejlepší školou ve Velké Británii. Jenomže následkem Brexitu se pro něj najednou třináctinásobně zvýšilo školné, vysoko nad možnosti jeho rodiny. Zkusil leccos, aby peníze získal, a zkouší dál. Pro nás napsal svůj příběh:

"Submit". Jedno malé tlačítko umožňující odeslání přihlášky na vysokou školu, jež zároveň může symbolizovat tečku za jednou životní kapitolou, kterou jsem psal prakticky od svého dětství. Už odmala mě zajímaly společenské vědy, neustále jsem listoval ilustrovanými českými dějinami nebo si pročítal řecké báje. S nástupem na střední školu jsem ale postupně začal zjišťovat, že pro schopnost porozumění historickým či společenským problémům do hloubky, je nutné pochopit dva základní pilíře - vědět jak lidé přemýšlí a o čem lidé přemýšlí. Začal jsem se proto věnovat psychologii a filosofii, jež do hloubky osvětlují jak a o čem lidé přemýšlí. Když se podaří tyto dvě otázky skloubit v jednu, jsem přesvědčený, že se nám podaří odpovědět na většinu současných problémů. Vybral jsem si proto studium Psychology and Philosophy na nejlepší britské univerzitě poskytující možnost studovat tyto disciplíny dvojoborově, University of St Andrews. Kromě toho, že na této škole potkal princ William svoji Kate, jedná se také o jednu z nejlepších univerzit v UK. Podle magazínu Times byla dokonce University St Andrews vyhlášena nejlepší školou v UK, čímž na čele žebříčku univerzit předstihla slovutný Oxford. Bylo mi tak jasné, že se bude jednat o velkou výzvu.

Abych se na univerzitu podobné úrovně dostal, musel jsem ukázat, že pro ni budu něčím skutečně unikátní. Za tímto účelem žádají britské univerzity od studentů tzv. Personal Statement, neboli esej, v níž se student snaží na jedné A4 školu přesvědčit, že si z desítek tisíc uchazečů má vybrat právě jeho. Pro představu, univerzita každoročně přijímá pouze kolem 8,4 % uchazečů. Věnovat dostatek času této eseji je tak naprosto klíčové a po stovkách úprav jsem byl přesvědčený, že můj Statement má na to zaujmout. Věnoval jsem se v něm především vzniku vědomí v lidských bytostech jak z filosofického, tak psychologického hlediska, tedy tématu, jemuž se chci věnovat i během studia. Další částí přihlášky jsou reference od tří profesorů ze střední školy, které zpravidla bývají zaměřeny především na to, jaké má student akademické ale i například společenské schopnosti. Přihlášku završují předpokládané známky z maturity, což v tomto případě musely být samé jedničky.

Když mi 14. prosince přišla od školy nabídka ke studiu byl jsem nadšením bez sebe a již jsem si sám sebe představoval, jak s profesory světového významu tváří v tvář debatuji o morálce či filosofii mysli. V hlavě jsem však měl ještě další myšlenku, jež jakékoliv oslavy posouvala daleko do budoucnosti. Věděl jsem totiž, že důsledkem Brexitu se cena školného pro evropské studenty zvýšila z relativně přijatelných 1 850 £ ročně na astronomických 25 100 £, tedy více než třináctinásobně vyšší částku. A to nepočítám ani ubytování, náklady na život či letenky tam a zpátky domů… Kromě toho to také znamenalo, že si do Británie budu muset zařídit víza, platit vysoké částky za pojištění či zařizovat nové telefonní číslo. Velké i menší komplikace se vršily jedna za druhou.

Když jsem se poprvé dozvěděl o tom, že se školné skutečně zvýší, bylo to, jako kdyby někdo vzal můj sen a roztříštil ho na kousíčky baseballovou pálkou. Chvíli jsem opravdu myslel, že tady má cesta končí. Pak jsem si ale řekl, že s nabídkou studia od nejlepší britské univerzity v kapse se mi snad musí podařit najít někoho, kdo by mě podpořil. Oslovil jsem největší české nadace věnující se vzdělávání a více než padesát lidí z prostředí byznysu s žádostí o podporu. Nepřeháním, když říkám, že to znamenalo stovky hodin práce navíc. Studium v zahraničí je ke všemu v Česku stále poměrně raritní záležitostí, bylo proto často složité lidi přesvědčovat, že školy v Británii opravdu dosahují špičkové kvality, již nelze najít nikde jinde v Evropě. Domnívám se, že když někdo získá takto kvalitní vědomosti a zkušenosti a vrátí je zpět do Čech, bude to mít pro naši společnost obrovský význam. V žádostech o podporu jsem argumentoval rovněž tím, že přinést do české společenské debaty taktéž filosofickou a psychologickou perspektivu by pomohlo řešit obrovské množství problémů, od neefektivity státní správy po postupnou ztrátu pevných morálních hodnot, jíž jsme nyní svědky. Svou vizí se mi podařilo přesvědčit firmu Kaya VC, která mi přislíbila podporu v podobě 50 % částky na první rok. Abych však mohl studium dokončit, pokračuji v hledání.

Když píšu tento článek, jsem již v malebném městečku St Andrews a naplno se věnuji studiu. Je neuvěřitelné, že profesory, jejichž články jsem s obdivem četl na střední škole, mohu nyní navštívit v jejich kanceláři a na cokoliv se jich zeptat. Věnuji se nyní studiu etických a morálních problémů, a taktéž studiu lidské mysli a včetně toho, nakolik je stále rozdílná od komplexních systémů umělé inteligence. Možnosti být zde si neuvěřitelně vážím a již teď pozoruji, jak moc mě studium zde obohacuje jako studenta i jako člověka. Když si vzpomenu na toho malého človíčka, který listoval ilustrovanými knížkami a měl hlavu plnou otázek, vím, že jdu správným směrem, neboť nyní postupně začínám nacházet odpovědi. Pevně proto doufám a věřím, že tuto cestu nic nezastaví, ani Brexit.