Jsou za vámi Rusové, u nás nemáte šanci, řekli Čechům Poláci, a tak se i stalo

V Polsku doutná mezinárodní skandál, v jehož centru stojí česká firma Chladicí věže Praha, za níž stojí jako majoritní vlastník ruský Atomenergomaš. Společnost s  dlouhou tradicí, zabývající se budováním a servisem toho, co nese v názvu, narazila u Poláků právě kvůli Rusům v jejím pozadí. Na cokoli, co nese stopu Kremlu, jsou Poláci přímo alergičtí, a pokud jde o energetiku, platí to dvojnásob.

Chladicí věže Praha, ucházející se o zakázku na stavbě uhelné elektrárny Kozienice, jsou od roku 2011 součástí ruského Atomenergomaše z jaderného koncernu Rosatom. Poláci nyní dělají, jako by to pro ně byla žhavá novinka strategického významu a Chladicím věžím Praha kvůli ruské účasti zrušili už uzavřený kontrakt. Věc má výrazný politický a diplomatický kontext.

Polsko pilně pracuje na své zcela nové energetické koncepci. V běhu jsou obří investice do uhelné i dosud nevyužívané jaderné energie, takže v pohotovosti jsou všechny světové firmy, které se výstavbou elektráren zabývají. Pozadu stojí pouze Rusové, kteří jsou si vědomi historické zkušenosti, podle níž v Polsku při státních zakázkách zkrátka nemají šanci.

Příležitosti se bez ohledu na to chopily Chladicí věže Praha, na polském trhu se prezentující jako česká firma, i když 51 procent akcií má Atomenergomaš. Firma má v Polsku ambici sáhnout si na zakázky v celkové hodnotě až 250 milionů eur a prvním významným krokem k této metě je právě více než tisícimegawattový nový blok elektrárny Kozienice. Investorem výstavby je polským státem kontrolovaná energetická společnost Enea, hlavním konstruktérem a generálním dodavatelem pak polský Polimex–Mostostal, rovněž se státní účastí, v konsorciu s japonským koncernem Hitachi. Polimex-Mostostal uspořádal tendr na výstavbu 185 metrů vysoké chladící věže, který letos v lednu vyhrály právě Chladicí věže Praha. Objem zakázky představuje minimálně 700 milionů korun.

V tu chvíli se ale do věci vložila média a někdejší ministr dopravy a vlivný poslanec opoziční strany Právo a spravedlnost Jerzy Polaczek. Deník Gazeta Prawna napsal alarmující článek, v němž Chladicí věže Praha označil za společnost sloužící Kremlu, a Polaczek interpeloval premiéra Donalda Tuska s týmž tématem. V textu interpelace varoval před Rusy v pozadí Chladicích věží Praha a použil i další argumenty, které se ovšem rozcházejí s realitou. Například uvedl, že firma 18 let neměla žádnou podobnou zakázku, což lze lehce vyvrátit jen pohledem na nedávné kontrakty ve slovenských Mochovcích a českých Počeradech.

Přesto na základě těchto předložených údajů přišlo pro česko-ruskou firmu nepříjemné rozuzlení. Investor Enea se ohradil proti tomu, že Polimex-Mostostal vybral subdodavatele bez jeho vědomí a přikázal kontrakt s Chladicími věžmi zrušit. Vzhledem k tomu, že firma už investovala do příprav výstavby věže desítky milionů korun a zároveň se obává o další rozjednané zakázky kvůli poškozené reputaci, čeká se soudní dohra.

„Je to mimořádně citlivá záležitost s ohledem na polsko-ruské vztahy, proto jsem našim ruským partnerům doporučil, že to budeme řešit raději sami z Česka, i když pro ně je to samozřejmě naprosto nepřípustná situace, stejně jako pro nás,“ řekl serveru motejlek.com generální ředitel Chladicích věží Praha Lukáš Chmel. „Pro zrušení kontratku neexistuje žádné racionální vysvětlení, tendr jsme vyhráli regulérně, naše účast v něm byla Eneou autorizována, vše je dokumentačně podložené. Už jsme navázali spolupráci s významnou nadnárodní právní kanceláří, s níž jsme vedení Polimex Mostostal poslali stanovisko našeho postoje, v němž upozorňujeme na právní dopady v případě, že by se objednatel rozhodl jednat jinak než dle vyjádření o výběru dodavatele z ledna tohoto roku.“

Problém už na diplomatické úrovni řeší také česká ambasáda v Polsku, premiér Tusk a jeho za Eneu zodpovědný ministr státního majetku Mikołaj Budzanowski zatím zůstávají zdrženliví.
-pes-

Předcházející článek

Před 67 lety byla popravena opravdová zrůda

Následující článek

František (Francisco), občanským jménem Jorge Mario Bergoglio