Kdy prodat zlato?

V prvé řadě, zlato není investice, ale protest proti chování vlády. Od roku 1835 zlato v reálných cenách přineslo investorovi průměrný roční výnos 0,60 %, což je v porovnání s investicí do akcií nevýznamné číslo. A je to zcela pochopitelné, zatímco investicí do akcií sázíte na lidskou vynalézavost, vznik nových produktů a trhů, nákupem zlata investujete do lidské hlouposti a strachu. Toto není pejorativní stanovisko, i my držíme část aktiv ve zlatě, ale je to bohužel z nouze ctnost, než něco, na co bychom byli významně hrdí. Raději bychom žili ve světě, kde se vlády nepletou do podstaty fungování peněz, úrokové sazby jsou v reálném vyjádření kladné a lidé tak nemají potřebu utíkat do neproduktivních investic, jakým je žlutý kov.

Neobjevujeme Ameriku, již v Novém zákoně je napsáno (Matouš 25, 14 – 30)
„Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek; jednomu dal pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět. Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě. Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána. Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
………..
Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: „Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.“ Jeho pán mu odpověděl: „Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal. Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven! Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.“

Dnešní explozivní nárůst zlata není daný tím, že by se z nás všech stali špatní služebníci, ale protože všichni masivně protestujeme proti vládám a neschopným centrálním bankám. Po největší finanční krizi od Velké deprese neskončil ani jeden bankéř ve vězení a veškeré dluhy dnes padají na ramena střadatelů skrze záporné reálné úrokové sazby. Jedná se o masivní transfer bohatství od střadatele k věřiteli. Jestliže marginální cena zlata se pohybuje na úrovni 600 dolarů za unci a současná cena je 1500 dolarů, pak existuje implikovaná devítiset dolarová put opce proti Fedu a ostatním centrálním bankám.

Jaká je tedy mechanika vývoje ceny zlata a které jsou faktory ženoucí cenu zlata nahoru? Při hledání odpovědi na tuto otázku vedly naše první kroky samozřejmě k analýze krátkodobých reálných sazeb. Pokud ztrácíte peníze v bance v reálných hodnotách, je možné že uložíte část peněz do zlata či jiných uchovatelů hodnot.

Testovali jsme tedy cenu zlata vůči reálným tříměsíčním výnosům amerických pokladničních poukázek. Průměrné dvanáctiměsíční reálné úrokové sazby se sedmiměsíčním posunem vpřed nám dali nejlepší výsledky regresní analýzy. Nacházíme dále rovněž určitý vliv ve změnách absolutní inflace a dále i ve vývoji cen dolaru vůči ostatním světovým měnám. Výsledná regresní analýza nám tedy dává výsledek:
Měsíční CAGR vývoje ceny zlata za poslední rok = = 1,12% – 0,261% * (3M T-Bill – CPI r/r)12M průměr při 7M budoucích a 4M historických + 0,299% * ( CPIT – CPIT-1) – 0,678 * Měsíční CAGR v širokém indexu ceny dolar za poslední rok

Z rovnice je patrné, že zlato je silně citlivé na reálné úrokové sazby, a v poslední době získalo i určitý drive nahoru v důsledku nákupů z Asie v posledních deseti letech a jejich diverzifikací bohatství.

Pokud se podíváme do nedávné historie, vývoj ceny zlata lze rozdělit do x period. Od roku 1973 do 1979 bylo Keynesiánství v plném proudu a centrální banky pomáhaly monetizovat vládní výdaje. Nahraďte si Millera a Burnse za jména Bernanke a Greenspan a jsme v současném světě. Rok 1980 bylo období, kdy Volcker zvedl masivně úrokové sazby – tehdy byla zlatá mánie natolik zakořeněná, že trvalo několik měsíců, než se cena zlata zlomila a začala klesat. Období 1981-1991 a 1991-2001 se neslo ve znamení Volckerova odkazu, reálné sazby byly kladné a zlato zkorigovalo zpět ke 300 dolarům za unci. Od roku 2000 funguje v ekonomice tzv. Greenspanův a později Bernankeho put, kdy jakýkoliv pokles na burze je doprovázen masivním snížením sazeb a ujištěním se, že na meziroční bázi všechno roste.

Pokud budeme předpokládat reálné sazby na úrovni 2 %, pak lze očekávat měsíční zhodnocení zlata ve výši 1.62 % p.m. = 21 % p.a. Pokud budeme aplikovat budoucí očekávání inflace, pohybu dolaru a pohybu úrokových sazeb, docházíme k závěru, že očekávané zhodnocení zlata v příštím roce by mělo dosáhnout 10-14 % p.a.

Dle závěrů naší analýzy zlato nemá paměť a je závislé pouze na výše uvedených proměnných. Zlato tedy nemá tendenci vracet se k určitému průměru jako třeba ropa, kdy příliš vysoké ceny ropy brzdí ekonomiku a nejsou udržitelné samy o sobě. Budoucí vývoj zlata bude dán primárně pohyby v úrokových sazbách a odvaze Fedu. Dokud Fed nezačne zvyšovat do blízkosti úrovně reálných úrokových sazeb, část našich aktiv zůstane alokována do tohoto neproduktivního žlutého kovu. Až Fed dostatečně zvedne sazby, rádi prodáme.

Nechceme být totiž neužiteční služebníci kapitálu a být uvrženi do temnot, kde zůstane jen pláč a skřípění zubů.
Pro motejlek.com Jan Kaška, ATWEL International

Předcházející článek

Bundesbanka se nikdy nevzdává a nikdy neodpouští

Následující článek

Penta Investments chce razantně vstoupit na rakouský trh