Secret Quantitative Easing
29. února 2012, 11:57
Již 28.prosince 2011 konstatovala patria.cz fakt, že ECB zmírnila svá tvrdá pravidla pro přijímaný kolaterál za finanční výpomoc a podpořila likviditu evropských bank tendrem tříletých úvěrů, v němž si banky mohli levně půjčit neomezené množství peněz. U tohoto tendru stálo adjektivum ,,první‘‘ a celkem 523 bank si půjčilo cca 490 mld Eur. Vzápětí došlo v rámci overnight depozitu na terminálech ECB k uložení až 452 mld Eur v důsledku ochrany likvidity jednotlivých bank.
Nabízela se tedy nemístná otázka quid pro quo?, tedy rozdíl úroku tříletého úvěru a ceny depozitu a kdo na tom vlastně v konečném důsledku vydělá. Jednalo se tedy o půjčku poskytnutou z kapitálu ECB nebo naopak ECB poskytla půjčku z prostředků overnight depozitu? Zřejmě i v tomto případě možno říct, že ,,C‘‘ je správně. V pravděpodobně jasné návaznosti na počin FED-u, který v rámci záchrany potápěcí se ekonomiky USA tajně bez vědomí Kongresu rozdělil 16 bilionů dolarů v období 2007- 2010 jako bezúročné půjčky americkým, a také i evropským bankám, přesněji řečeno od Jižní Koreje až po Skotsko, a sice s neočekávanou návratností, tedy česky řečeno darem. Vyplývá tak ze zveřejněného historicky prvního auditu FED-u a stalo se tak na základě pozměňovacího návrhu k Dodd-Frankovu zákonu, jehož autorem byli Ron Paul a Alan Grayson, který byl přijat v roce 2010. Republikánský senátor Jim DeMint a nezávislý senátor Bernie Sanders navrhovali audit FEDu v americkém senátu, ale zmírnili původní jazyk zákona, takže by neměl být proveden úplný audit FED-u. Ben Bernanke, Alan Greenspan a někteří další bankéři byli ostře proti auditu a lhali Kongresu o účincích auditu na trhy. Přesto byly 21. července 2011 výsledky prvního auditu na FED v téměř stoleté historii zveřejněny na stránkách senátora Sanderse.
V běhu dalších ne zcela obecně známých událostí dne 30. ledna 2012 kancléřka Merkelová na dotaz německého Bild am Sonntag ohledně ,,rostoucího tlaku na masívní navýšení ‘‘ Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) z dosud plánovaných 500 miliard Euro přímo neodpověděla, takže ve stejnou dobu Merkelová mluví o maximu 500 mld Euro pro ESM z cele Evropy, ale prezident ECB Draghi v Davosu mluví o biliónu Eur již investovaném ze strany ECB do nákupu dluhopisů zemí EU. V tomto kontextu nutno považovat za celkem komické a zbytečné spojení snahy slovenské vlády s premiérkou Radičovou o prosazení ,,Eurovalu‘‘, dnes ESM , s hlasováním o důvěře a následným vyklizením pole pro budoucího slovenského premiéra Fica, protože veškeré tehdy známé a uvažované prostředky pro záchranu měnové unie EU (účast ECB na odkupu dluhopisů nejvíce postižených zemí EU v té době ještě nebyla myslitelná) již byly několikanásobně překročeny.
Tento sled událostí byl autorem těchto řádků s nadsázkou před měsícem označen za Secret Quantitative Easing, tedy kvantitativní uvolňování dle amerického vzoru, ale bez oficiální prezentace Evropskou centrální bankou. Nutno však říct, že na zítra plánovaný úpis dalších neomezených úvěrů s jednoprocentním úročením tzv. LTRO v celkové výši až 1 bilionu zcela nově natištěných Eur dává zcela plně za pravdu prezidentu ECB, který v Davosu řekl: ,,Eurozóna je dnes jiný svět než před pěti měsíci‘‘. V potlesku za tato vzácná slova lze jen tiše doufat, že kromě splacení stávajících splatných dluhopisů zbude i něco málo na financování klientů bank a že následná nezbytně nadcházející inflace nedosáhne dvou- nebo víceciferných hodnot…
-pev-