Šéf J&T Banky Štěpán Ašer: Nechceme být bombardér, který všechno hned zasype penězi

Stačí jedna dobrá investice z deseti a její zhodnocení zaplatí devět zbylých krachů. Tahle slibná teorie láká do nově vznikajících, zejména technologických firem i investory ze „staré školy“. Svůj startupový investiční fond už má leckdo, třetím rokem také J&T Banka, jejíž klíčové aktivity byly dosud hodně jiné, zaměřené převážně na speciální privátní klientelu. Kam se fond J&T Ventures posouvá, popisuje v rozhovoru ředitel banky Štěpán Ašer. Během následujícího roku v pravidelném seriálu představíme 18 start-upů, které nás zaujaly.

Koho to v bance vůbec napadlo, že se pustíte do startupových investic?

Začátek je úplně jednoduchý. Potkali jsme se s Adamem Kočíkem, který mi říkal, že už sám na nějakých start-upech dělá a že se o tom baví také s Martinem Kešnerem z Nápadu roku. A myslí si, že kolem celé té komunity může být dobrý sourcing příležitostí pro J&T Banku. Takže se zeptal, jestli nás to zajímá, jestli jsme schopni to nějak uchopit.

Byla už v tu chvíli řeč o tom, jak velká investice by to měla být?

Od začátku bylo jasné, že to není nic velkého, nějakých 68 milionů korun v první fázi. Takže proč to nezkusit, poskládal se plán na pět až deset start-upů. Říkali jsme si, že totálním průšvihem to skončit nemůže. I kdyby nevyšlo nic, tak to není při téhle velikosti investice nijak fatální. A má to ještě jiný efekt. Pár našich klientů se už kolem start-upů pohybuje, ale pro ty, co na téhle scéně nejsou, to může být zajímavá nová investiční příležitost. Jsme privátní banka, měli bychom mít nějakou škálu nabídky. A navíc záběr rodiny J&T je poměrně široký, takže kromě toho, co kluci umí, tedy identifikovat příležitosti a rozvinout je, tak my můžeme rovnou nabídnout i klienty, kteří služby těch start-upů mohou vyzkoušet.

Zatím do toho investujete jen sami ze zdrojů banky, proč jste to od počátku neotevřeli pro klienty?

Když to byl projekt na zelené louce, u něhož jsme sami pořádně nevěděli, co přinese, přišlo mi nefér to nabízet. Za dva roky jsme ale dokázali, že to umíme roztlačit, máme osm projektů, mezi nimiž zatím nevidíme žádný úhyn, naopak už jsou tam projekty, které se odlepily od země a teď je jen otázka, kam doletí. Statistiky jsou ve start-upech neúprosné, platí, že jeden dokáže vydělat za zbytek odpadlých. U třech už jsme prošli do druhého kola financování, teď jsme fond investičně zdvojnásobili, jsme na 130 milionech, takže je nejspíš na čase přizvat i naše klienty.

Který z vašich projektů se jeví jako nejnadějnější?

Ten, u kterého byla nejvášnivější diskuze, odlišné názory na to, zda investovat. Jde o finskou firmu 720°, pomocí senzorů měří a vyhodnocují kvalitu vzduchu a úroveň hluku v kancelářích a měří spokojenost zaměstnanců. . V situaci, kdy nás drtí Asie, kde vskutku je každému úplně jedno, kdo se jak cítí, my měříme, jestli je zaměstnancům teplo nebo zima. Ale tahle platforma má dneska přes 50 zákazníků, jak korporáty, tak úřady či školy. Mají záběr v pěti zemích Evropy a v Americe, pracují s klienty jako GE Healthcare, Nokia či Danske Bank. Má to svoji základní ekonomiku a další potenciál, co s těmi nabranými daty dělat dál. Tým je zjevně šikovný. A není to o nějaké přehnané péči o zaměstnance. Velké firmy mají o to opravdu zájem, hlavní jejich motivací je zvyšování produktivity zaměstnanců..

Mně přišel zajímavý – aspoň nápadem, nevím jak realizací – projekt ICE Gateway, platforma pro chytrá města pracující s veřejným osvětlením, na níž se navazuje mnoho jiných aplikací. Jak si vede?

Jelikož se jedná o vybudování nové městské digitální infrastruktury, tak některá ta jednání s evropskými městy trvají déle nebo jsou složitější. ICE Gateway mění města podobně, jako iphone změnil chytré telefony, v reálném čase sbírá, přenáší a analyzuje obrovská data potřebná v rámci Smart City konceptu. Každopádně je to geniální nápad, kdy se na existující staré edisonovské soustavě postaví infrastruktura pro chytré město. V Berlíně máme první, komerčně zaplacený projekt přímo městem. V průběhu 2016 byl spuštěn pilot v Aténách, kde výsledky ukázaly úspory energie o téměř 80 procent, ICE Gateway získalo speciální cenu města a nyní se s partnery zapojilo do tendrů v několika řeckých městech.. Instalace jsou podle mých informací i v Düsseldorfu a pár dalších místech a společnost aktuálně jedná v Česku, na Slovensku, v Německu a dokonce i na blízkém a dálném východě. Ono navíc nejde jen o města, ale třeba i o parkoviště u obchodních center, nádraží nebo o ochranu celků jako letiště, nebo kompletní řešení pro nemocnice. Reálně tohle řešení zlevňuje spoustu municipálních projektů, ať se jedná o veřejné osvětlení, kamerové systémy, monitoring a řízení dopravy včetně parkovacích systémů, dobíjení elektrokol, aut a o další služby pro obyvatele.

U kterých start-upů jste už došli do druhého kola financování?

ICE Gateway je právě ten případ, Dateio, což je personalizovaný loajalitní program spojený s platebními kartami, 720° také a další dva jsou v běhu. Fond je valuačně už po roce v plusu, ale má obrovské náklady tím, jak je malý. A znovu jsme u toho, jak měl velké fixní náklady, nedal se nabídnout klientům. Dneska jsou už ty náklady vzhledem k dvojnásobné velikosti investice únosné.

Stále je to ale malý fond, když to porovnám třeba s možnostmi Rockaway, která je přes Patrika Tkáče s vámi v jistém příbuzenském vztahu. Proč vlastně nefungujete společně? Nebo je tam nějaká synergie?

V tuhle chvíli není. Kdysi se mi opravdu zdálo, že by to mohlo nějak spolu fungovat, že by se spojily týmy, projekty by se daly na jednu hromadu, našly se průsečíky, ale zůstalo jen u nápadu.

Ještě před tím, než váš fond vzniknul, chodily k vám nabídky na investice do start-upů?

Chodily, ale nikoho tenkrát nenapadlo to nějak institucionalizovat. Byly to jen nahodilosti a jednotlivosti, příliš malé, aby se jim tady někdo věnoval. Uhnily by bez podpory.

Pokud vím, nabízel se u vás také Skypicker.com, dnes Kiwi.com, což je zatím příklad úspěchu. Vy jste do toho ale nešli. Litujete?

Nedokázali jsme to zařadit, finančně to bylo mimo investiční rámec fondu. A i kdyby to přišlo v době, kdy už jsme měli větší fond, popravdě nedokážu říct, jestli bychom do toho šli. Otevřeně říkám, že tenkrát jsem vůbec nepochopil, co dělají, a je možné, že to prostě špatně prezentovali, protože až potom mi David Eder z Exclusive Tours vysvětlil jejich princip a hodnotu, kterou to má. Můžu si připadat, že jsem prohloupil, ale počítejme zajíce až na konci honu.

Kolik se fondu nabízí investic a kolik se toho přes počáteční filtr dostane k vám do banky?

Netuším přesně, je to okolo pět set projektů ročně, možná víc, ale my v investiční komisi jich vidíme čtyřicet, padesát.

Kde byste chtěl mít fond v blízké budoucnosti?

Očekávám, že by v desetiletém horizontu měl vynášet zhruba 20 procent ročně a zatím nemám důvod o tom pochybovat.

Spíš myslím, kolik jste ještě ochotni do jeho velikosti investovat?

Myslím, že v nějakou chvíli vznikne druhý venture fond na už trochu pokročilejší projekty, nejen na úplné start-upy v počáteční fázi. A tam si myslím, že poskládáme z našich a klientských peněz kolem miliardy korun. Logicky načasování nového fondu souvisí s vývojem fondu současného, kde je situace slibně rozjetá a valuačně fond zvýšil hodnotu už teď o vyšší desítky procent díky vstupu nových investorů do poloviny portfolio investicí a vybudováním vnitřní hodnoty firem. Ale samozřejmě důležité jsou zejména exity. Klukům tedy říkám, pojďme nejdřív klientům ukázat, co umíme v prvním fondu, a až bude nějaký exit, tak za nimi teprve pojďme.

Do kolika projektů tedy ještě očekáváte investici v prvním fondu?

Celkem by jich mělo být maximálně dvacet. Nějaké peníze necháváme na druhá kola investice, počítám, že zhruba 120 milionů vybereme od klientů, tedy celková velikost investice by mohla být někde kolem 250 milionů. Nechci, aby z toho byl takový ten bombardér, který zasype penězi všechno, co nezní na první pohled jako úplná hloupost. Tudy jít nechceme.

 

Předcházející článek

V Mountfieldu a v bydlišti majoritního vlastníka Drbohlava proběhla velká policejní razie

Následující článek

Exemplární příklad, jak před prodejem nafouknout firmu