StB podezřívala Kavánka, že je ve spojení s britskou zpravodajskou službou MI6
23. června 2009, 3:28
Předseda představenstva a generální ředitel Československé obchodní banky Pavel Kavánek pracoval v letech 1976/1977 v londýnské pobočce Živnostenské banky. Dosud s železnou pravidelností platilo, že „absolventi Londýna“ vždy spolupracovali s komunistickou StB nebo dokonce se sovětskou KGB.
Kavánek tuto vžitou představu výrazně mění. Z dokumentů Archivu bezpečnostních složek zřetelně vyplývá, že s StB v žádném případě nespolupracoval. StB ho naopak podezřívala, že je ve spojení s britskou tajnou službou Secret Intelligence Service (SIS, známá jako MI6). Kavánkův spis s označením přísně tajné založila StB v dubnu 1979 a obsahuje 9 listů.
„U jmenovaného je důvodné podezření, že je znám britské zpravodajské službě SIS, případně je s touto službou v konspirativním spojení, nebo je připravováno jeho využití k získávání zpravodajských poznatků proti ČSSR. Svazek bude veden pod heslem Kontakt.“ Podepsán je kapitán Antonín Košťál, náčelník 1.oddělení 3.odboru.
Dnes šedesátiletý Kavánek po studiích na pražské Vysoké škole ekonomické nastoupil v roce 1972 do ČSOB. V letech 1976/77 byl vedoucím devizově operativního oddělení Živnostenské banky v Londýně. Po návratu až do roku 1990 řídil skupinu devizových transakcí ČSOB. O tři roky později se stal nejvyšším šéfem banky. Kavánek nikdy nebyl členem Komunistické strany Československa. Vzhledem k jeho předlistopadové kariéře jde o věc zcela nevídanou.
Kavánek si tedy dle dostupných inforamcí udržel čistý štít, což je velmi dobrá zpráva. Naproti tomu zcela selhal prezident České bankovní asociace, předseda představensta a generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic Jiří Kunert. Vedomě spolupracoval s StB od roku 1982, kdy mu bylo 29 let, do roku 1986, kdy ukončil své působení na pozici zástupce ředitele ve filiálce Živnostenské banky v Londýně. Kunertův svazek je podle dřívějších informací Českého rozhlasu obsáhlý a plný hlášení psaných vlastní rukou. Kunert předával svému řídícímu důstojníkovi informace a analýzy o ekonomické situaci v zahraničí a podával hlášení o představitelích významných finačních institucí: například manažerů z Bankers Trust, Barclays Bank, Lloyds Bank, National Westminster Bank.
V roce 1983 Kunert dokonce prolomil bankovní tajemství a předal svému řídícímu důstojníkovi údaje o údajně podezřelých pohybech na kontě Miroslava Šebka, pracovníka londýnské pobočky podniku zahraničního obchodu Exico.
-mot-