Damien Hirst pálí malby a aktivisté se lepí k Botticellimu

Ani poslední červencový týden jsme se ve světě umění nenudili. Ultimátum, které dal Damien Hirst majitelům svých maleb, vypršelo, a tak se museli rozhodnout, zda si nechají fyzickou malbu, nebo její digitální NFT podobu. Ve Florencii se k jednomu z nejslavnějších děl dějin umění přilepili aktivisté a v Pardubicích se pomalu dokončuje rekonstrukce Gočárových Automatických mlýnů na galerii. Na závěr přidávám tip na zajímavé výsledky z J&T Banka Art Reportu.

Damien Hirst spálí tisíce svých maleb
Damien Hirst opět zaplnil světová média, zcela v souladu se svým provokativním přístupem k umění. Umělec loni vytvořil NFT podobu 10 tisícům drobných puntíkovaných maleb, které prodával za 2 tisíce dolarů. Každý z majitelů si ale musel rozmyslet, zda si ponechá fyzickou malbu, nebo její digitální otisk, a deadline k rozhodnutí právě tento týden vypršel. Malby, jejichž majitelé si vybrali „progresivnější“ cestu a ponechají si NFT, Damien Hirst spálí během uměleckého happeningu. A nebude jich málo, těsně před termínem rozhodnutí už bylo jasné, že v ohni skončí nadpoloviční většina.

Aktivisté se přilepili k obrazu
Členové italské environmentální aktivistické skupiny Last Generation protestovali minulý týden v galerii Uffizi, a to dost kuriózním způsobem. Tři aktivisté se rukama přilepili k největšímu lákadlu galerie, malbě Primavera (Jaro) Sandra Botticelliho, nebo přesněji k ochrannému sklu, které ho posledních několik let prozřetelně chrání. Před sebe rozprostřeli nápis „Poslední generace, bez plynu, bez uhlí“. Podle italských médií trojice dostala zákaz navštěvovat Florencii po následující tři roky na základě principu, který se využívá třeba u sportovních fanoušků.

Z mlýnů bude brzy galerie
Přestavba Automatických mlýnů v Pardubicích, nádherné industriální stavby architekta Josefa Gočára, se chýlí ke konci. Nově by v jejich části měla sídlit Východočeská galerie, která se při té příležitosti přejmenuje a ponese právě Gočárovo jméno. Léto galerie využívá na přípravy transportu svých sbírek, které čítají 19 tisíc uměleckých předmětů. Veřejnosti by galerie v nových prostorech měla být přístupná přesně za rok. Doufejme, že to klapne a výlety za uměním dostanou další důstojnou destinaci.

J&T Banka Art Report: Proč Češi nakupují umění?
J&T Banka Art Report, který byl zveřejněn předminulý týden, je dosud největší studií českého trhu s uměním. Skrývá se v něm nespočet dat, která stojí za zvláštní pozornost, a tak se na některá z nich pojďme každý týden podívat.

Jedna z elementárních otázek reportu se ptá po samotné motivaci českých sběratelů a investorů k nákupu uměleckých děl. Je pro ně důležitější láska k umění, nebo převládá finanční uvažování?

Individuálních důvodů existuje bezpočet a každý sběratel pochopitelně přemýšlí trochu jinak. Respondenty výzkumu jsme nicméně poprosili, aby své motivace označili vzestupně na škále od 1 do 5 podle toho, jak velkou roli pro ně hrají. S bezkonkurenčně největším podílem na rozhodování vyšla emocionální hodnota, přičemž respondenti, kteří se označili za sběratele, vysoce hodnotili i snahu o vytvoření ucelené sbírky. Finanční motivace, tedy ochrana před inflací, diverzifikace investičního portfolia nebo očekávané zhodnocení investice, se pohybují přibližně v polovině škály. Potvrzuje se tak, že umění je pro Čechy především emoční investicí.
Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky a kurátorka Galerie Magnus Art

Předcházející článek

J&T Banka Art Report je venku

Následující článek

Komu patří autorství a co Češi nejčastěji sbírají?