J&T BANKA ART REPORT 2022

Češi stále více sbírají umění, vede u nich česká současná malba a nejčastěji za jedno dílo utratí do 50 tisíc korun

I když se o umění často mluví v kontextu investic, nejsou peníze nebo výdělek tou hlavní motivací, která je s uměním spojena. J&T BANKA ART REPORT, unikátní průzkum mezi sběrateli, odborníky a vlastníky umění, odhaluje, jací jsou Češi ve vztahu k umění. To nejčastěji jednoslovně popisují jako krásu, radost, potěšení, emoce, život, prožitek, koníček, vášeň či odpočinek.

Nejčastěji se lze setkat se sběratelem, který umění kupuje více než pět let a má ve sbírce několik desítek uměleckých děl. Častěji jde o muže než o ženu. Sbírat umění začal, protože toužil vlastnit originální umělecká díla. Hlavním kritériem při výběru uměleckého díla je jeho emocionálního hodnota a subjektivní pocit, jak se mu dílo líbí. Teprve ve druhém sledu o umění přemýšlí jako o investici. Zajímá ho nejvíce české současné umění. Nakupuje nejvíce malby, a to nepravidelně několikrát za rok, nejčastěji on-line nebo přímo z ateliérů od umělců. Za jedno dílo utratí většinou do 50 tisíc korun. Díla zpravidla neprodává. Hodnota sbírky přesahuje milion korun.

Sběratel jako investor
Investiční a finanční motiv pro nákup uměleckých děl je pro sběratele až druhotný. Není ale nepodstatný. Čím kratší dobu se sběratel věnuje nákupu umění, tím silněji ho při nákupech motivuje snaha zhodnotit vložené peníze a ochránit je před inflací. Platí také, že čím více jsou sběratelé a vlastníci ochotni za jedno dílo zaplatit, tím více ho vnímají jako finanční aktivum. Nákup umění jako investice je podle sběratelů nyní atraktivnější než před pěti lety. Nejvíce věří, že v příštích pěti letech poroste hodnota českého současného a poválečného umění.

O umění je zájem, dorůstá nová generace sběratelů
Český trh s uměním prožívá v posledních letech dynamický vývoj. Rostou obraty na aukcích uměleckých děl, přibývá prodejních galerií, které zastupují současné umělce. Ceny kvalitních uměleckých děl stoupají a ty nejvzácnější lámou historické rekordy. Za tím vším stojí jedna významná skupina – sběratelé a vlastníci umění. Ta se rozšiřuje, a navíc je ochotna za umění utrácet více peněz. Navíc je tady generační změna. Do produktivního věku, kdy už dostatečně vydělávají, se dostávají lidé, kteří už nepotřebují svůj společenský status budovat na vlastnictví drahých aut či šperků. Jsou vzdělaní, mají společenský přehled, který přesahuje hranice Česka, a uvědomují si důležitost umění jako součást kultury. Zároveň vnímají, že nákupem umění lze pomoci vytvářet prostředí, v němž umělci mohou tvořit.

Touha po originálním díle
Nejsilnějším motivem pro nákup prvního uměleckého díla je touha vlastnit originál. Druhým nejsilnějším motivem je zájem o umění spojený s dostatkem peněz pro nákup uměleckých děl. Na třetím místě je pak pohled na umění jako na skvělou investiční příležitost. Poměrně významným důvodem pro nákup prvního díla je také přátelství s umělci, od nichž pak díla kupují.

„Mezi sběrateli je investiční příležitost jako důvod, proč začali sbírat nebo kupovat umění, nejsilnější u těch, kteří se sbírání umění věnují méně než rok. Tento důvod je dvakrát silnější než touha vlastnit originální umělecké dílo. Silný je investiční motiv pro nákup prvního díla také mezi sběrateli, kteří se sbírání věnují tři až pět let. Tento důvod se u nich vyrovnává s touhou mít doma originální umělecké dílo. Uváděný výsledek může být ovlivněn důsledky covidové pandemie a obavami o zachování hodnoty úspor kvůli vysoké inflaci pozorované od druhé poloviny roku 2021,“ konstatuje Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky.

Emoce vedou při nákupu uměleckých děl
Pro hlubší porozumění trhu s uměním je třeba znát hlavní motivy, které kupující zohledňují při výběru konkrétního díla. Rozhodující roli při nákupu hraje emocionální hodnota, tedy jestli se zájemci dílo líbí. Tento motiv je o něco silnější u vlastníků než u sběratelů. „Rozdíl lze vysvětlit tím, že vlastníci si umění pořizují primárně jako součást interiéru, v němž žijí nebo pracují, zatímco sběratelé hodnotí více i další aspekty díla, například jak jim zapadá do konceptu jejich sbírky,“ popisuje Dvořáková. Tento závěr potvrzuje také zjištění, že pro vlastníky je důležitější než pro sběratele, jestli se jim umělecké dílo hodí do interiéru nebo exteriéru.

Pro sběratele je důležitější než pro vlastníky finanční a investiční stránka nákupu uměleckého díla. Větší roli pro sběratele hraje při nákupu díla ochrana majetku před inflací, diverzifikace dlouhodobého investičního portfolia a očekávané zhodnocení investice při budoucím prodeji. Logicky větší motiv pro sběratele je vytvoření ucelené sbírky.

Sběratelé i vlastníci přikládají podobnou důležitost podpoře konkrétního umělce při výběru uměleckého díla. U sběratelů hraje o něco větší roli také rodinná tradice při sbírání a kupování umění. Nejméně se sběratelé i vlastníci hlásí k tomu, že je ke kupování umění vede jejich sociální postavení.

Češi nejčastěji kupují současné umění
Ve sbírkách českých sběratelů a vlastníků převládá české umění nad zahraničním. Nejčastěji to je české současné a poválečné umění, případně česká klasická moderna. Data naznačují, že vlastníci a sběratelé ve věku 40 až 59 let se častěji zaměřují na české současné umění, k meziválečnému a poválečnému umění inklinují spíše lidé starší nad 60 let.

„Sběratelé s historií nad deset let mají vyšší podíl současného a poválečného umění a zahraničního umění. Sběratelé, kteří uvedli, že vlastní sto a více děl, spíše tíhnou k českému poválečnému a meziválečnému období. Více se orientují také na zahraniční umění. U sběratelů s menší sbírkou je patrný větší zájem o české současné umění,“ popisuje výsledky Anna Pulkertová, art specialistka J&T Banky.

Ve skupině sběratelů, kteří sbírky zdědili a pokračují v rodinné tradici, je největší zájem nebo nejvíce děl ve sbírkách od českých poválečných autorů. Zájem nebo zastoupení v těchto sbírkách u českého současného umění je nižší, a to na úrovni zájmu o české meziválečné umění nebo české umění 19. století.

V oblíbenosti vede malba
Nejoblíbenější jsou mezi sběrateli a vlastníky umění malby. Na druhém místě v oblíbenosti jsou práce na papíře a grafiky. Třetí nejoblíbenější médium jsou sochy.

Velikost českých sbírek
Významný rozdíl mezi sběrateli a vlastníky je v počtu vlastněných děl. Nejčastěji čeští sběratelé a vlastníci mají doma nebo v depozitářích od deseti do padesáti uměleckých děl.

Finanční prostředky vlastníků a sběratelů uložené v uměleckých dílech jsou vysoké. Téměř dvě třetiny sběratelů mají v uměleckých dílech uloženo přes milion korun. Mezi vlastníky jich je necelá polovina.

„Data naznačují, že sběratelé a vlastníci ve věku 40 až 59 let mají v uměleckých dílech uloženo více finančních prostředků. Nad milion korun má v umění uloženo ve skupině 40 až 49 let 47 % respondentů a ve věkové skupině 50 až 59 let 51 % sběratelů a vlastníků,“ uvádí Anna Pulkertová.

Mezi sběrateli, jejichž sbírky mají hodnotu vyšší než 10 milionů korun, převládají sběratelé s historií delší než deset let a dědici rodinných sbírek. Primárně se zajímají o české poválečné a meziválečné umění. České současné umění je spíše doplněk.

Jak často a za kolik Češi prodávají umění
Sběratelé a vlastníci nejsou příliš ochotni umělecká díla prodávat. Nejvíce jsou ochotni díla prodávat sběratelé s historií delší než deset let.

„Data tedy naznačují, že sběratelé zatím stále aktivně své sbírky vytvářejí a rozšiřují. Jen minimum sběratelů je ve fázi, kdy už sbírky probírají, vyřazují z nich díla, která do jejich konceptu již nezapadají, a jsou ochotni je prodávat,“ konstatuje Anna Pulkertová.

Předcházející článek

Ukradený banán, mrtvé mouchy a spor v Galerii Rudolfinum

Následující článek

J&T Banka Art Report je venku