Cestovatelský seriál – ADLER Mountain Lodge, nejkrásnější ranní výhled v Evropě

Za léta našeho vášnivého cestování jsme po světě navštívili nespočet míst, která se nám něčím vryla do paměti. Byly to zapadlé kouty s přírodními úkazy kdesi v Chile, nebo na Novém Zélandu, špičkové hotelové resorty, chalety nebo lodge, famózní restaurace, vinařství, architektonické divy světa, někde třeba i výjimečné obchody. Zpravidla se vyhýbáme klasickým turistickým atrakcím a destinacím. O těch se píše jinde. My se s vámi v cestovatelském seriálu podělíme o 25 tipů, za něž ručíme vlastním vkusem a osobním prožitkem.

Nejkrásnější ranní výhled v Evropě aneb místo, kde nelze dospat
ADLER Mountain Lodge na Seiser Alm mi vyrazil dech. 18 suitů v hlavní lodge a tucet chaletů s krbem a vlastní saunou s neskutečným výhledem na štíty dolomit a především na největší a nejkrásnější horskou pastvinu v Evropě. Malý resort celý ve dřevě byl otevřen v létě 2014. Je to místo, kde ráno nemůžete dospat.

ADLER Lodge se nachází na samém konci Seiser Alm. K vjezdu na pastvinu je třeba mít povolení, které se dá vyzvednout po cestě. Kartičku se jménem už mají připravenou – z Adleru poctivě ubytované hlásí. Při příjezdu je příjemné, že u lodge není vidět žádné auto. Vjezd do podzemních garáží i samotné garáže jsou prostorné a velkorysé. Auta venku by totiž narušovala prostředí. Od první chvíle je z každého detailu patrné, že rodina Sanonerových je hoteliérem už od roku 1810. Dnes vlastní dále hotely/resorty v Toskánsku, Val Gardeně nebo Ortisei.

Přijetí bylo velmi přátelské. Od první chvíle bylo zřejmé, že zhruba 500 eur za ubytování na noc představuje výbornou investici. V ceně je navíc plná penze a k tomu i celkem slušná vína, jejichž výběr je poměrně rozmanitý. Ve všech případech jde o italské kousky. O jídle není třeba vésti diskusi – vynikající. Zatímco místo a úklid dýchá Rakouskem, kuchyň je jednoznačně italská. Do kuchyně je také přes několik skleněných oken dobře vidět.

Ze všech suitů a chaletů je vskutku nádherný výhled. Chalety fungují v režimu ski in- ski out. Na lyžích lze doputovat až do Arabby, Val Gardeny a dalších středisek. Mezi hlavní lodge a chalety se nachází venkovní vyhřívaný infinity bazén, opět s úžásným výhledem. Z něho je přímý vstup do odpočinkové zóny, kde jsou k dispozici sauny, tělocvična a welness. Vše je uměřené k velikosti ubytování a všude je, jak jinak, nádherný výhled.

Pro hosty je k dispozici spousta nabídek. Stačí se u recepce na nástěnce zapsat – od jógy přes kolo až po horské výstupy. Resort leží ve výšce kolem 1900 metrů nad mořem. Kousek nad ním končí lanovka, po které se lze spustit do malebného Ortisei a pak dále do dalších lokalit Jižního Tyrolska/Dolomit.

Mohu zodpovědně prohlásit, že v ADLER Mountain Lodge naše rodina nebude chybět žádný rok. Je to jedno z nejkrásnějších míst, které jsem za svůj život navštívil. V nejbližších letech budu ale muset oželit účast svých dětí, mladší osmi let totiž mají vstup zakázan. Popravdě, je to tak správně.

Hütten marathon v podání PS: Bahno, šutry a výtečný štrůdl v Dolomitech

Pobyt v špičkovém horském resortu ADLER Mountain Lodge jsem si ozvláštnil místní sportovní lahůdkou, cyklo-maratonem po zdejších horských chatách. Ty leží na úbočích překrásných dolomitských vrchů okolo rozlehlých pastvin Alpe di Siusi (Seiser Alm) a cesta k nim je občas drsná. Trochu jsem se přecenil, ale stálo to za to.

ADLER Mountain Lodge je resort, který nabízí v podstatě vše k velice příjemnému celodennímu pobytu, takže skoro nemáte chuť jej opouštět. To by ale byla veliká škoda, okolí stojí za to.

Vlastní kolo mít nemusíte, ADLER nabízí k bezplatnému zapůjčení kvalitní horské bicykly německé značky Ghost, dokonce také elektrická kola, to ale sportovec samozřejmě odmítne. V recepci „hütte marathon“ propagují pomocí brožurky s mapkou, na ní jsou usměvaví cyklisté na prosluněných cestách a odhady času, který 47 kilometrů dlouhý výlet zabere. Pět hodin by měli zvládnout i ti méně zkušení cyklisté…

Říjen je v Dolomitech krásný měsíc a během pěti dnů, které jsme tu strávili, bylo většinou slunečno a teplo. V den, kdy jsem vyrazil na maraton, se ale počasí během první hodiny výletu zásadně zhoršilo. Padla mlha, ochladilo se a mrholení střídal místy poměrně silný déšť. Klasicky maraton začíná v městečku Suise, který je nějakých 800 metrů níž než pastviny, na nichž je ADLER. To má výhodu v tom, že výlet začíná ostrým stoupáním, které vás dostane do provozní teploty. Já naopak dlouho klesal a poměrně dost promrzl a promokl. Nekonečné stoupání zpět na pastviny směrem na Compaccio (Compatsch) dalo ale na zimu zapomenout.

Cílem stoupání je vyhlídka ve dvou kilometrech, kde leží větší horská bouda Panorama. Až sem je s výjimkami poměrně komfortní povrch cest. Od Panoramy se ale dostáváte dál od turistické, v zimě k lyžování využívané oblasti. Na cestách přibývají šutry, kořeny, při dešti, který se mi přihodil, se povrch mění v bahno. V zásadě si během celé trasy užijete jen minimum rovinek, téměř pořád stoupáte nebo ostře klesáte. Popravdě, když jsem se po třech hodinách blížil teprve k polovině okruhu, kterou v mém případě představoval krutý výšlap na stařičký Berghaus Zallinger, měl jsem výletu plné zuby. Všechny chaty jsou v od rána do večera otevřené, všechny vkusné, ať už staré či nové, klasická tyrolská architektura, nabídka domácích sýrů, štrůdlů, čaj, grog, místní bilinkové likéry, prostě horská klasika.

K Zallingerovi, útulné chatě s kaplí pod vrcholovou částí impozantní třítisícové hory Plattkofel, jsem zapadl ve stavu značně promočeném a zabahněném, ale jsou tu na to zvyklí, mile mne usadili a nabídli usušení části oblečení. Za pár eur jsem pozřel čaj a obří štrůdl se šlehačkou, na jehož lahodnou chuť ještě teď vzpomínám. Zbytek trasy nemění charakter, sjezdy, stoupání, občas nutnost slézt z kola. Pozor, turistické značení je sice srozumitelné, ale ne tak přehledné, jak jsme zvyklí z Česka. Je třeba mít oči na stopkách, párkrát jsem zbloudil.

V suchém slunečném dni jde asi o jiný zážitek, provázený jistě krásnými výhledy, v dešti a mlze jde ale o pravý horský adrenalin. Vyberte si. Po více než šesti hodinách zpět v ADLERU, kde jsem hadicí smyl z kola mnohakilové nánosy bahna, mne hezká recepční v tyrolském kroji vítala s obdivným mrknutím, a to stálo za to. A následná relaxační hodinka v sauně a u bazénu jakbysmet.

Předcházející článek

Veterán slovenského byznysu opět s velkými čísly

Následující článek

Trojice Slováků prodává svou 28 let pečlivě budovanou továrnu