Nemáte doma nějaké povolení? Třeba se dá dobře prodat.

E.ON Kernkraft GmbH s požehnáním Vattenfall Europe Nuclear Energy GmbH prodal konkurenční RWE Power AG celkem 4.8 terawatthodin (TWh) nevyužitých práv (povolení, či odpustků) pro “běh s jádrem”. Obchod byl v řádu miliónů EUR, s tím, že milióny tvořilo trojmístné číslo. Práva na “běh s jádrem” nevyužila před léty elektrárna Stade (672 MW), protože byla odstavena dříve, než předepisuje německá legislativa, tedy v průměru po 32 letech provozu. Elektrárna Biblis A může na tyto zakoupené odpustky jet zhruba dalšího půl roku.

Neblahé následky environmentálního populismu poznamenaly v Německu legislativu, řadu jaderných elektráren, a dnes visí nad jadernými divizemi německých energetických kolosů jako Damoklův meč. Snad se podaří koalici s kancléřkou Merkelovou vybojovat nějaký kompromis. Určitě to nebude „plus 28 let“, jak je za určitých předpokladů ve světě možné, tj. životnost 60 let. S projektovým parametrem – životnost 60 let se velmi vyplatí jadernou elektrárnu stavět.

Deutsche Bank už v lednu 2007 varovala, že s takto podkopaným programem jaderné energetiky Německo silně nesplní cíle v redukci emisí CO2, bude čelit vyšším cenám elektrické energie, častějšími výpadky a bude více závislé na dovozu plynu z Ruska. Pánové z institutu pro výzkum energetiky v Karlsruhe dospěli v dynamickém modelu německého trhu s elektřinou cílenému do roku 2025 včetně k tomu, že z osmi uvažovaných scénářů vývoje zdrojů jen scénář s pokračováním jádra zabezpečí odběratelům nejnižší cenu silové elektřiny a nejnižší emise CO2. Samozřejmě, že v Německu najdete elaboráty, které se snaží prokázat, že do roku 2050 může být Německo zásobováno pouze z obnovitelných zdrojů.

Mně se více líbí varování Deutsche Bank a model z Karlsruhe. Nebude-li se mu německá energetika časem blížit, kolosy jako RWE a E.ON si najdou partnerství jinde v Evropě. Ostatně, do Itálie dvojka GdF Suez a E.ON právě naskočila. Itálie si udělala pořádek v legislativě už v roce 2009 a do roku 2030 chce vyrábět z jádra 25 %. Před pár lety italští průmyslníci hodně křičeli, když se jim kazilo maso v mrazících boxech, protože spojka mezi Francií a Itálii nevydržela nápor. A byli vyslyšeni.
-frh-

Předcházející článek

Unimex Group miliardářů Šimáněho a Šmejkala loni vykázal třetí nejhorší výsledek za 11 let

Následující článek

Zcela jiná situace – krátké zamyšlení nad ECM