OLAF jde po Babišovi, podle německého týdeníku Der Spiegel má informace o jeho vlivu na rozdělování peněz z EU
13. června 2016, 16:32
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který vyšetřuje také kauzu Čapí hnízdo, má podle nejnovějšího vydání německého týdeníku Der Spiegel indicie, vedoucí k závěru, že Andrej Babiš uplatňuje svůj vliv na rozdělování evropských dotací.
Spiegel odděluje případ Babišova Čapího hnízda, které bylo vystaveno díky padesátimilionové dotaci Evropské unie určené na podporu malých podniků, od většiny jiných problémů souvisejících s penězi tekoucími z Evropské unie. Asi 80 procent z těchto prostředků kontrolují členské státy a nemají velký zájem, aby se podpůrné projekty dostaly pod drobnohled – stačí, že se peníze nějak dostaly do země. Babišova kauza má ale podle německého týdeníku jednu politickou dimensi navíc.
Vyšetřovatelé OLAF mají k disposici zprávy o tom, že zástupci Babišova Agrofertu ovlivňovali státní správu, aby změnila pravidla rozdělování peněz EU ve prospěch Agrofertu. Babiš přitom ujišťuje, že už v lednu 2014 opustil firemní management a nemá žádný vliv na běžný provoz svého podniku. O tom jsou nyní vážné pochyby.
Více přímo z článku v aktuálním Speigelu nazvaném Ministrova síť:
25. května 2015 se v prostorách Babišovy strany v budově parlamentu uskutečnilo setkání na téma nového podpůrného programu OP PIK. Šlo o 4,4 miliardy eur, z nichž měly do roku 2020 profitovat malé a střední podniky. Jenže Agrofert určitě není malou firmou. Na setkání byl mimo jiných Petr Cingr, vicepresident Agrofertu a předseda svazu českého chemického průmyslu, jakož i náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný, který je za přidělování podpůrných prostředků odpovědný. Vyplývá to z anonymního e-mailu, který má k disposici OLAF a Spiegel.
Cílem setkání bylo změnit podmínky přidělování nového programu v zájmu Agrofertu. Podle eurostanov mají členské státy jistý prostor pro vlastní potřeby a Agrofert těchto možností využil. Jak přiznává česká vláda, byla původní horní hranice pro přidělování peněz pro velké firmy z 20 procent zvýšena na 40 procent, což se stalo v souladu s evropskými pravidly.
Agrofert svůj vliv popírá. Cingr nejednal jako zástupce Agrofertu, ale jako předseda průmyslového svazu, a firma tvrdí, že o žádném vyšetřování nic neví. Obvinění jsou podle Agrofertu součástí špinavé kampaně politických protivníků ministra Babiše. OLAF se k detailům vyšetřování odmítá vyjádřit.
Práci vyšetřovatelů ztěžuje skutečnost, že ti velcí, kteří dostávají z Bruselu pomoc, jsou s euroúřednickými kancelářemi propojeni. Česká síť sahá do několika klíčových míst. Například Tomáš Nejdl má v kabinetu komisařky pro regionální rozvoj Coriny Cretuové na starosti právě svou českou vlast. Několik europoslanců upozornilo na možný konflikt zájmů.
Úzce spojen s Babišem je i Daniel Braun, zastupující šéf kabinetu komisařky pro justici a spotřebitelské záležitosti Věry Jourové. Spiegel má k disposici e-maily, v nichž se Babišovi věrní radí, jak jisté podpůrné prostředky zajistit pro ČR.
Také přímo na Evropském účetním dvoru má Babiš důvěrníky. Od května zastupuje ČR v nejvyšším eurokontrolním orgánu Jan Gregor, Babišův náměstek na ministerstvu financí s odpovědností za europrogramy.
„Pod čarou“ k doplnění německého tématu otevíráme článek z letošního ledna. Věnovali jsme ho dotacím, které Babiš umí získat i na německé regionální úrovni.
Andrej Babiš to s dotacemi umí i v Německu, jeho Lieken dostane od sasko-anhaltské vlády nadstandardní grant na výstavbu nového závodu
21. ledna 2016
Německý pekárenský koncern Lieken, který od roku 2013 patří Agrofertu českého ministra financí Andreje Babiše, prochází restrukturalizací, doprovázenou propouštěním a zavíráním pekáren. Na druhou stranu jeden velký výrobní závod vybuduje. A dostane k tomu štědrou podporu od vlády Saska-Anhaltska.
Babišův Agrofert buduje své německé centrum v sasko-anhaltském Wittenbergu, kde sídlí jeho nejcennější klenot – chemička SKW Piesteritz. Ke konci loňského roku sem přesunul i sídlo své dcery Agrofert Deutschland ze saské Bischofswerdy a bude tu také stavět velkou pekárnu Liekenu. Šéfem SKW je protřelý Rüdiger Geserick, který má výborné vztahy s wittenberskou radnicí i s politiky spolkové země. Od loňska je rovněž hlavním stratégem restrukturalizace Liekenu a stojí za jeho wittenberskou investicí, která má dosáhnout až 200 milionů eur. Kombinaci jeho a Babišova vlivu je třeba hledat za nadstandardní dotací z rozvojového fondu sasko-anhaltského ministerstva pro vědu a ekonomiku, kterou Lieken získá. Fond má limit 10 milionů eur, Lieken ale na základě své žádosti obdrží ještě o 1,25 milionu eur více. Umožnila mu to ministerská výjimka. Ministr za CDU Hartmut Möllring své rozhodnutí vyhovět Liekenu vysvětlil při interpelaci poslancem SPD Rüdigerem Erbenem velikostí investice, jejím ekonomickým přínosem či vytvořením nových pracovních míst. Paradoxní v té souvislosti zůstává, že se Lieken zároveň rozhodl zavřít svůj závod v nedalekém, rovněž sasko-anhalstkém městě Weißenfels. O práci tam přichází 250 lidí.