MotejlekSkocdopole.com

Dělal v americkém Červeném kříži, později byl ředitelem rozvoje ve společnosti TechStars, která pomáhá začínajícím firmám rozjet byznys a najít investory. Takovým společnostem se říká akcelerátory a Patrick Riley je od roku 2011 šéfem jejich globální sítě. Ta nyní zahrnuje padesátku akcelerátorů v 57 městech světa. V Česku byl v minulých dnech jako porotce při výběru nejlepších startupů českého akcelerátoru StartupYard. Ještě než porota vybrala jako vítěze firmu CSS Hat, poskytl Patrick Riley rozhovor motejlek.com.

Na jakém principu akcelerátory fungují?
Typický akcelerátor nabízí krátkodobý, obvykle tří až šestiměsíční program pro deset až padesát společností najednou, do nichž většinou vloží také malou část peněz, obvykle deset až třicet tisíc dolarů výměnou za drobný podíl na firmě.

V čem je hlavní rozdíl mezi akcelerátory a klasickými investory?
To se vzájemně doplňuje. Akcelerátor provede společnost prvními měsíci s nějakou základní malou investicí, pomůže jí najít správnou strategii a pak přijde demo day (demonstrační den), kde čeká třeba stovka angel investorů, kteří do společností vloží další peníze.

Takže vy vlastně vychováte firmu pro budoucí investory a v momentě, kdy přijdou, ji opouštíte?
Ano, náš džob je právě ten krátkodobý úsek, než přijdou investoři. Ale jak jsem řekl, obvykle si necháváme malý podíl ve firmě. Líbí se mi na tom, že jsou to malé peníze, právě tak akorát na rozjezd. A úkolem akcelerátoru je připravit firmu tak, aby se i tyto malé peníze v budoucnu pořádně zhodnotily.

Jste šéfem světové sítě padesáti akcelerátorů. Máte přehled, kolik jimi projde firem?
Za letošní rok to bude kolem pěti set společností.

Jaká je do nich průměrná investice, když opustí akcelerátor?
V naší síti obvykle dostanou od investorů během demo day od 250 tisíc do 1,5 milionu dolarů.

Spolupracujete také s velkými venture kapitalisty, nebo na vaše firmy čekají spíš lokální angel investoři?
Většina peněz v našich akcelerátorech pochází od angel investorů, což je dobře. Protože ten lokální ekosystém kolem akcelerátorů dává investorům úzké spojení s firmami, do nichž investují. Jinak obecně, jsou tu velké společnosti jako Microsoft, PayPal nebo Amazon, které podporují firmy v akcelerátorech, ale zejména poskytnutím služeb zdarma, nikoli vložením kapitálu.

Než jste se stal šéfem Global Accelerator Network, byl jste jedním z topmanažerů jednoho z největších akcelerátorů v USA TechStars. Můžete jmenovat nějakou úspěšnou firmu, která jím prošla?
Určitě, třeba SendGrid, skvělá společnost z Boulderu v Coloradu, cloudový systém doručování e-mailů. Prošli TechStars a nyní mají kontrakty s 4500 společnostmi. Další zajímavá je Next Big Sound, která pomáhá velkým světovým nahrávacím společnostem monitorovat, jak si různí muzikanti vedou na sociálních sítích. A mnoho dalších.

Druhým velkým americkým akcelerátorem produkujícím čas od času celkem zajímavé společnosti je Y Combinator. Nedávno se z jejich líhně vyklubala firma Ark.com, což je služba propojující nejrůznější sociální sítě, takový inteligentní vyhledávač nejrůznějších kontaktů. Její zakladatel a šéf se jmenuje Patrick Riley. To asi nejste vy, že?
Ne, to je jen shoda jmen. Ale vím o něm, máte pravdu.

Vidíte šanci pro podobné firmy v podstatě parazitující na sítích jako je Facebook, Twitter nebo Linkedin?
Rozhodně nevidím šanci pro nikoho, kdo by chtěl vytvořit nový Facebook, nový Twitter nebo něco takového. Ale vezměte si službu, jako je třeba Path. To je skvělý systém. Vzali model Facebooku, ale designovali ho pouze na úzkou skupinu lidí, nejbližší přátele. A funguje to. Obecně hledáme firmy, které řeší velkou věc na malém prostoru.

Zajímají vás jen společnosti operující v IT, internetu, mobilních službách, nebo má šanci i někdo z jiných odvětví?
Řeknu to takhle, dneska je IT skutečně zcela unikátní trh. Už to není tak, že byste na začátek potřeboval kapitál, abyste rozjel firmu. Stačí vám tři chytří chlapíci, jedna místnost a v ní počítač. Z hlediska akcelerátoru je daleko snadnější přivést před investory po třech měsících firmu z IT než z jakéhokoliv jiného typu průmyslu.

Všichni si dobře pamatujeme ne tak dávnou internetovou bublinu, která když splaskla, nechala za sebou spoustu zkrachovalých nadějných startupů, v nichž zahučely balíky peněz. I díky akcelerátorům, jako jsou ty vaše, je tu znovu velký boom nových internetových společností. Nebojíte se, že se bublina znovu nafukuje?
My máme ve Státech jedno důležité pravidlo, které říká, že krach je ok. Když jsem teď tady v Česku, vidím u firem tu obrovskou touhu uspět a za ní přitom strach z krachu. Ve Státech je to tak, že chtějí samozřejmě taky uspět, ale vědí, že když to nevyjde, pomůže to k lepšímu startu nové firmy. Takže vždycky bude u startupů nějaké procento neúspěchů, ale současný trh je jiný než tehdy. Spousta startupů buď velmi rychle uspěje, nebo velmi rychle skončí. A když skončí, hned se přerodí do nějakého nového projektu.

Ptal jsem se proto, že třeba zmíněný Y Combinator do svého programu přijímá i firmy, které v podstatě nemají nic, ani žádný nápad. Prostě přijdou, řeknou: Pomozte nám, pak teprve něco vymyslíme. To už mi přijde trochu přehnané.
To může být jisté riziko a nemůže to takhle asi dobře fungovat. Není smyslem přivést do akcelerátoru co nejvíc firem, naslibovat jim úspěch a pak se dívat, jak zkrachují, protože neseženou dost peněz. To není dobré pro nikoho. Smyslem je přivést firmy do stavu, kdy přilákají peníze angel investorů. A když náhodou zkrachují, počkají rok a vrhnou se do toho znovu.

Od svého založení v roce 2010 jste do sítě začlenili padesátku akcelerátorů. Jak moc se budete ještě dál rozšiřovat?
Dnes je to tak, že není v podstatě dne, kdy by mě nekontaktoval nějaký akcelerátor nebo někdo, kdo chce akcelerátor založit, že se chce k nám přidat. Není to o nějakém počtu, kolik akcelerátorů si můžeme dovolit, ale je jasné, že nemá smysl vytvářet nějakou akcelerátorskou bublinu, není tu tolik investorů, aby ufinancovali velké množství akcelerátorů. Jako síť musíme mít jasno, že děláme pouze s dobrými akcelerátory. Úkol zní tedy najít je, začlenit mezi nás a pomoct v rozvoji, jak to jen jde.

Od června je vaší součástí český StartupYard. Čím vás zaujal?
Oni mají všechny předpoklady být skvělý akcelerátor. Mají výborný tým mentorů, jasnou strategii, jak pomoct firmám, dnes večer (úterý 7. srpna, pozn. red.) na jejich demo day bude přes sto lidí, hodně investorů, to je všechno signál, že jim to funguje dobře.

Co se týká mentorů, můžete říct nějaká významná jména, která vaše akcelerátory nabízejí?
Určitě. Spousta našich akcelerátorů pracuje se slavnými lidmi, třeba Jeff Clavier, Brad Feld nebo Jon Bradford, který rozjel Springboard, taky Alex Farcet ze Startup Bootcamp a další.

Kdybych byl česká firma, asi bych se tedy měl obrátit na StartupYard, kdybych s vámi chtěl dělat. Ale co když chci rovnou mezi špičku, tedy přímo třeba do TechStars? Mám šanci?
Ale jo, jistě, teď jeden Čech zrovna prošel TechStars.

Kdo?
Jméno toho chlapíka teď z hlavy nevím, ale je to firma DealAngel. (Její šéf a zakladatel je Roman Peskin, původem Rus, který se usadil v Česku, pozn. red.). Ale zpět k TechStars. Ten má obvykle zhruba pět tisíc zájemců na sedmdesát míst, takže je to těžké. Na druhou stranu, když už se tam dostanete, máte velkou šanci dostat se k velké investici, sedmdesát procent firem z TechStars získá během demo day investici v průměru kolem milionu dolarů. Devadesát procent firem, které prošly TechStars, stále funguje, nebo byly koupeny. Takže to je lákavé, ale preferuji, když firmy jdou do akcelerátoru v jejich lokálním prostředí, tam jim pomůžou mentoři s jejich lokální zkušeností, investoři k nim mají rovněž blíž. Tam je pro vás určitě větší šance.

Před tím, než jste šel dělat do TechStars a posléze založil Global Accelerator Network, pracoval jste v americkém Červeném kříži. Jak jste se z charity přeorientoval na byznys? Nebo tu pomoc firmám berete taky spíš jako neziskovku?
Nemůžu dělat práci, která mě kompletně nenaplňuje. V Červeném kříži jsem měl na starost řízení kanceláře šéfa organizace, takže to bylo hodně byznysu v neziskovém sektoru. Mám rád, když se tyto dvě sféry protínají. Takže přechod odtamtud do TechStars a později do GAN byl pro mě úplně přirozený. Fakt mi dělá radost dívat se na firmy, kterým pomáháme v rozběhu, jak od nás odcházejí s pořádnou investicí v kapse.

A jak velký byznys je to pro vás?
Jak to myslíte?

Tržby, zisk. Přece jen pomáháte k milionům jiným lidem, co z toho ale máte vy?
O to tu přece nejde. Jsme profitabilní, to ano, ale já nemusím být milionář, takhle mi to vyhovuje. Cestuji po světě, potkávám zajímavé lidi, co víc bych si měl přát?
-pes-