První muž Penty Jaroslav Haščák finančně podpořil MGIMO, svou kontroverzní Alma mater

Managing partner a největší podílník skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák nezapomíná na své kořeny. Zainvestoval do Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, známého pod zkratkou MGIMO, který na přelomu osmdesátých a devadesátých let vystudoval.

Haščák školu absolvoval v roce 1993, o rok později než jeho kolegové z Penty Marek Dospiva a Jozef Oravkin. Na MGIMO se v komunistické epoše připravovaly kádry pro diplomatickou službu ze zemí tehdejšího sovětského bloku. I když byla škola prošpikována agenty a protekčními dítky papalášů, podstatnou část osazenstva tvořila přece jen studentská elita posbíraná ze všech koutů, která musela projít obtížným přijímacím sítem.

Prestižní punc si institut zachoval i v postsovětské éře. Přesto se jeho absolvováním někteří bývalí studenti příliš nechlubí. Když jsem v roce 2004 pro časopis Týden pátral po českých a slovenských absolventech MGIMO, někteří to vnímali jako hon na čarodějnice. To ale nebyl případ vlastníků Penty. Třeba Dospiva se ke škole vyloženě hrdě hlásil: „Nevím, jak to bylo dřív, ale za nás, co jsme studovali od roku 1987, byl mezi deseti až patnácti Čechoslováky v ročníku maximálně jeden syn z nějaké prominentní nomenklaturní rodiny. Celé kouzlo toho je, že tam byli prostě vybráni nadaní, pracovití lidé, kteří se nebáli jít do neznámého prostředí,“ řekl tehdy.

Haščák je stejný případ a nyní dokonce z vděku MGIMO podpořil finančně. Do Rozvojového fondu školy nalil 15 tisíc eur. „Udělal jsem to z důvodu, že je to dobrá škola a že jsem chtěl také podpořit svou Alma mater,“ uvedl pro motejlek.com.

Studium partnerů na MGIMO se ale Pentě jednou nevyplatilo. V roce 2009 prohrála souboj o helikoptérový PZL-Świdnik. V té době se v polských médiích propírala právě studia majitelů v Rusku a jejich možná napojení. Tehdejší polský ministr a šéf Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczygło hovořil v souvislosti s Pentou o jejím napojení na ruské tajné služby. Szczygło zahynul 10. dubna 2010 při pádu letadla s polskými elitami u ruského Smolensku.
-pes-

Předcházející článek

Komárkovo ruské petrolejářské dobrodružství skončilo fiaskem

Následující článek

V Brazílii startuje olbřímí železnorudný projekt