V Brazílii startuje olbřímí železnorudný projekt

Jedna z největších investic v historii hornictví se právě rozjíždí v jihovýchodní Brazílii. Nadnárodní, v Londýně usazená firma Anglo American tam konečně dospěla k nastartování obřího projektu na těžbu železné rudy, nazvaného Minas Rio. Výška investice je astronomická: 8,8 miliard dolarů.

Minas Rio je pro Anglo American sladkým snem a noční můrou zároveň. Do pořízení lokalit se zásobami železné rudy investovala kolem čtyř miliard dolarů už v roce 2008, licenci k těžbě obdržela o dva roky později. Od té doby se měl projekt několikrát rozjet, ale pro různé důvody se tak nestalo. Firma se kvůli tomu dostala do problémů, významně ztratila na tržní hodnotě, mohutně divestovala. Loni byla i kvůli problémům s Minas Rio propuštěna šéfka Cynthia Carroll.

Její nástupce Mark Cutifani začal s ořezáváním nákladů a konečně firmu nastartoval k rozjetí Minas Rio. Projekt obnáší obří důl, minimálně s certifikovanou kapacitou 4,6 miliard tun páskované železné rudy ve formě itabiritu, zpracovatelskou továrnu a 525 kilometrů přepravního systému. Pro nynější start byla důležitá dohoda s miliardářem Eikem Batistou o uvolnění kapacit v železnorudném terminálu v přístavu Acu v Rio de Janeiru, jehož jsou Anglo American a Batista spoluvlastníky. To se podařilo a může se začít kutat, aby se už od roku 2014 mohla těžit železná ruda v očekávaném množství 53 milionů tun ročně. Předpokládaná investice 8,8 miliard dolarů je třikrát větší, než byly původní odhady při pořízení Minas Rio.

Železnorudný brazilský příběh vyvolává nostalgické vzpomínky pamětníků těžby železné rudy na území ČR. Ještě na počátku devadesátých let se tu evidovalo 27 ložisek s celkovou kapacitou zhruba 488 milionů tun. Naposledy se česká železná ruda, objektivně nekvalitní a dražší než dovážená, vytěžila v roce 1992 v severočeských lokalitách Měděnec a Přísečnice. Od té doby nic a dnes už nejsou ložiska ani oficiálně evidována.
-pes-

Předcházející článek

První muž Penty Jaroslav Haščák finančně podpořil MGIMO, svou kontroverzní Alma mater

Následující článek

Bakala a Kok nejméně oblíbenými členy správní rady NWR