Smlouva na obohacování jaderného paliva, uzavřena mezi ČEZ a Arevou, značně posílila ruský TVEL

Sedmnáctého listopadu francouzská skupina Areva oznámila, že s českým energetickým holdingem ČEZ podepsala smlouvu na dodávky obohaceného paliva pro dva bloky Jaderné elektrárny Temelín na dobu patnácti let. Předpokládá se, že výroba bude probíhat v nově budovaném jaderném závodě Georges Besse II.

„Považujeme podepsání dohody o budoucích dodávkách obohaceného uranu jako novou výzvu, která bude vyžadovat velmi těsnou spolupráci se společností Areva. Tento kontrakt je velmi důležitou součástí našeho dlouhodobého cíle diverzifikace zásobování,“ vyjádřil se k této smlouvě ČEZ.

Na druhou stranu, palivové články pro Jadernou elektrárnu Temelín bude vyrábět ruská korporace TVEL, která v roce 2006 vyhrála tendr na dodávky paliva pro oba temelínské bloky. Podle podmínek smlouvy mezi ČEZ a společností TVEL mají Rusové zajistit výrobu a dodávky palivových článků. Na obohacování uranu ČEZ a TVEL žádnou speciální smlouvu nemají.

Podle expertní analýzy, kterou cituje ruská agentura Interfax, obohacení uranu představuje přibližně 35-40 % z celkové ceny hotového paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín, 50 % činí přírodní uran a jen 10 až 15 % je vlastní konečná výroba palivových článků (tvelů).

V současné době vyrábí obohacený uran pro temelínskou elektrárnu další ruská společnost Techsnabexport. Právě tato firma nejvíc doplatí na obchod mezi ČEZ a Arevou. Ztráta energetické skupiny ČEZ, coby velkého klienta, kromě ztráty na potenciálním zisku, nejspíš výrazně sníží ohodnocení Techsnabexportu na žebříčku ruské státní jaderné korporace Rosatom. Podle názoru několika ruských expertů v oblasti jaderné energetiky má TVEL velký zájem na oslabení pozice Techsnabexportu. Smlouva mezi ČEZ a Arevou mu nahrává.

Tichý boj mezi oběma ruskými firmami začal s nástupem Vladimíra Putina do funkce prezidenta, kdy v čele obou podniků stanuli jeho blízcí Vladimír Smirnov (Techsnabexport) a Alexander Ňago (TVEL). Hlavní cenou pro vítěze souboje se měla stát neotřesitelná pozice jedničky na ruském trhu jaderných technologií.

Po smrti Alexandra Ňaga v roce 2006 (zemřel na rakovinu jen několik dní před zveřejněním výsledků tendru na dodávky paliva pro JE Temelín) se zdálo, že TVEL postupně ztrácí na síle a že o pomyslný jaderný Olymp přijde. Nicméně šlo jen o zdání. Vladimír Smirnov opustil funkci šéfa Techsnabexportu v létě roku 2007. TVELu se nakonec podařilo zachovat veškerý vliv a pozici na trhu.

Pro dosažení hlavního cíle, vytvoření integrované firmy, která poskytuje plnou škálu služeb na poli jaderné energetiky, počínaje těžbou uranu a konče výrobou palivových článků, musí TVEL nejprve zcela ovládnout Techsnabexport. K tomu se hodí jakékoli oslabení jeho pozic. A to včetně ČEZ a Arevou naplánovaného a zpečetěného přesunu výroby obohaceného uranu do Francie.
Pro motejlek.com Natallia Sudliankova, Pražský telegraf

Předcházející článek

Konec listopadu se blíží, Hušákovi tečou nervy

Následující článek

Vítězové a poražení z hospodářské krize