MotejlekSkocdopole.com

Už je to nějaký čas, přesně deset měsíců, co Miroslav Kalousek vyhrál anketu o nejlepšího ministra financí ve střední a východní Evropě. Chce se věřit, že právě tato nesmírná sláva je tím pravým důvodem, proč premiér Petr Nečas svému ministru financí odpouští věci, které by jiného minimálně stály funkci. Z posledních jmenujme třeba bezprecedentní zasahování do vyšetřování předraženého nákupu letounů CASA.

Podstatně delší čas, přesně 730 let, už je to od smutného konce jiného velmi slavného a všelijak šikovného ministra financí. Jmenoval se Ahmad, sloužil ještě mocnějšímu vládci, než je Petr Nečas, mongolskému chánu Kublajovi, a byl jedním z největších korupčníků středověku.

Tento Ahmad, uzbecký muslim, se postupně stal téměř nejmocnějším mužem velké mongolské říše. Jeho kariéra rostla od počátku strmě. Začal u Kublaje ještě jako mladík a coby šikovný počtář a chráněnec chánovy ženy Chabi dostal na starosti dvorní finance. Mluvil také do vojenských výdajů a jeho vliv rostl. Za úkol dostal navýšit přísun financí do státní pokladny a byl v tom, nutno uznat, velmi šikovný. Co ale nesnášel, byla kontrola. Své nadřízené intrikami likvidoval, až se dostal úplně nahoru. Zodpovědný teď byl už jen Kublajovi, a ten ho miloval. Učinil jej všemocným ministrem financí. Ahmad hned na poddané uvrhl systém brutálních daní, dávky se najednou platily téměř ze všeho, státní pokladna skokově rostla a Kublaj jásal. Jindy ostražitý vládce, velmi pečlivý ve výběru nejbližších lidí, byl natolik zaslepený, že neviděl, jak značný podíl z eráru končí přímo u Ahmada. Z něj postupně rostl nejbohatší muž říše hned po chánovi a svou moc upevňoval i důslednou personální politikou. Státní správu obsadil stovkami neřádů, kteří mu za funkce tučně platili, a svými rodinnými příslušníky – syna Husajna učinil například starostou Pekingu.

Rezistence proti Ahmadovi rostla, ale Kublaj k ní zůstával slepý a hluchý. Mnohá spiknutí byla brzy odhalena, protože Ahmad ovládl i bezpečnost a tajné služby, ovšem v roce 1282 to konečně vyšlo. Skupina nespokojenců v čele s tvrdým vojákem a šlechticem jménem Wang Zhu využila chvíle, kdy byl Kublaj daleko v letním sídle poblíž Xanadu, a pronikla do Ahmadova pekingského paláce. Zde se pomocí léčky dostali až k Ahmadovi, načež proradného ministra Wang jednou ranou mosaznou tyčí do hlavy zabil. Odvážlivci byli pochytáni a popraveni, Kublaje smrt Ahmada rozzuřila, nechal ministra pohřbít se všemi státními poctami a nařídil pečlivé prošetření spiknutí. To ale přineslo překvapivá zjištění. Konečně se díky vyšetřovatelům provalil systém promyšlené Ahmadovy korupce a těžkého klientelismu. Mimo jiné byl sečten i jeho nesmírný majetek čítající kromě četných domů a pozemků také 40 manželek, 400 konkubín a 3758 koní, velbloudů, volů, ovcí a oslů.

Budiž Kublajovi ke cti, že ve světle faktů svou chybu přiznal. Rozčílil se podruhé, Ahmadovo tělo nechal exhumovat, dodatečně veřejně dekapitovat a posléze sežrat psy. Celý rodinný klan byl pozatýkán, veškerý ministrův majetek zabaven, 581 Ahmadem dosazených úředníků sesazeno, všechny jím nastolené vyhlášky a zákony zrušeny. Přišly na řadu i drsné popravy čtyř Ahmadových synů obnášející také stažení kůže zaživa. Postupně byli popraveni i Ahmadovi nejbližší spolupracovníci.

Korupce je zkrátka strašná věc a trestat se musí tvrdě. Velcí vládci, jako byl Kublaj, to dobře věděli.
-pes-

O Ahmadovi více ve famózní knize Johna Mana Kublai Khan, The Mongol King Who Remade China (Bantam Press 2006), nebo v zápiscích Marca Pola