Velký fyzik se i velmi přesně mýlil

Sedmnáctého října to bude 125 let, co zemřel Gustav Robert Kirchhoff, německý fyzik, který významně přispěl k porozumění základů elektrických obvodů, k porozumění základů záření těles a rozpracoval metodu spektrální analýzy. Newtonova mechanika dovedla koncem 19. století fyziky k opojnému názoru, který Gustav Robert Kirchhoff těsne před svou smrtí shrnul slovy, že „Celá fyzika je hotova. Zbývá vyřešit jen dva drobné problémy: konstantní rychlost šíření světla a odchylky od teorie záření černého tělesa”. Profesor fyziky na univerzitě v Mnichově Phillip von Jolly dokonce přesvědčoval mladého Maxe Plancka, aby nestudoval fyziku, protože jeho talentu je na téměř uzavřenou vědu škoda.

Gustav Robert Kirchhoff přesně pojmenoval dva problémy, které zásadně ovlivnily rozvoj fyziky a dalších disciplín předešlého století.

Řešení prvního problému dovedlo lidstvo k teorii relativity. Teorie relativity popisuje chování velkých těles na velkých vzdálenostech, při velkých rychlostech a působení gravitační síly. Obecná teorie relativity je slibným základem pro budoucí čisté zdroje energie. Druhý problém tvoří náplň kvantové mechaniky. Kvantová mechanika popisuje chování mikrosvěta. Obě teorie jsou neslučitelné, obě špatně popisují situace, ve kterých vládne druhá teorie.

Vědci to nemají jednoduché. Traduje se historka, že když laboratoř Michaela Faradaye navštívil tehdejší britský ministr financí William Gladstone, ministr nakonec řekl: „To všechno je velmi zajímavé, ale k čemu je to dobré?“ Na to Faraday odpověděl: „Nevím, pane, ale jednou z toho budete vybírat daně“.

Z toho, co po sobě zanechal Gustav Robert Kirchhoff jsou daně vybírány už dlouho.
-frh-

Předcházející článek

Česká pozice přetáhla Economii zcela klíčovou osobu

Následující článek

Na prodeji středoevropského laboratorního holdingu Alpha Medical vydělá Penta opravdu pěkné peníze