Pražská i berlínská Kunsthalle se hned potýkají s kritikou

Poslední dny patří očekávání velkolepého otevření nové výstavní instituce Kunsthalle na pražském Klárově. Slovo Kunsthalle ale aktuálně rezonuje i u našich západních sousedů, a to kvůli uměleckému bojkotu stejnojmenné instituce v Berlíně. Kromě toho se v neděli konala dražba v Topičově salonu, kde padaly aukční rekordy za české poválečné modernisty.

Otevírá se Kunsthalle
Blíží se magické datum 22. 2. 2022, a to znamená jeden dlouho očekávaný okamžik: v Praze se po dlouhých přípravách a odkladech otevírá Kunsthalle. Za touto novou galerijní institucí stojí rodinná nadace Petra a Pavlíny Pudilových. První výstava Kinetismus slibuje rozhodně velkolepost. Byla na ni zapůjčena díla ze světových institucí těch nejzvučnějších jmen včetně britské Tate nebo pařížského Centre Pompidou. S Kunsthalle se každopádně pojí i kontroverze, ostatně jako s většinou počinů majetných Čechů. V tomto případě jde zejména o původ majetku rodiny Pudilových a o rekonstrukci budovy bývalé Zengrovy transformační stanice, ze které zbyla v podstatě jen fasáda. Do opozice se postavila například Akademie výtvarných umění, která přestala přijímat Pudilovy příspěvky na diplomovou výstavu svých umělců. To nic nemění na tom, že se jedná o zatím nejambicióznější počin na poli českých soukromých institucí, který nás posouvá zase o trochu blíž světové úrovni.

Aukce v Topičově salonu
Aukční dům 1. Art Consulting uspořádal v neděli dražbu ve svém domácím Topičově salonu, na které nabídl hned několik zajímavých děl poválečné moderny. Nástěnný reliéf Stanislava Kolíbala Koherence ubývání z roku 1974 s konečnou cenou 1,9 milionu korun (vč. aukční provize) dosáhl přesně na dosavadní autorský rekord. Rekord podle očekávání předčila i Dřívková kresba Milana Grygara, kterou si nový majitel odnesl za bezmála 2 miliony, nebo diptych Jana Kubíčka s konečnou cenou 1,2 milionu korun. Pastel Karla Malicha Bublinky z 80. let si v síni zasloužil plno příhozů a z vyvolávací ceny 250 tisíc se dostal až na 600 tisíc (vč. provize), čímž se stal dosud nejdražším Malichovým pastelem na trhu. Nejvyšší částky na aukci ovšem padaly za ta nejočekávanější jména: Jindřich Štyrský a František Kupka. Štyrského raná malba Krajiny z Korčuly se vydražila za 5,8 milionu Kč a Kupkův kvaš na papíře s názvem La montée – Stoupání za 5,7 milionu korun.

Podezřelé Basquiatovy kresby v Orlandu
Orlandské muzeum umění představilo výstavu znovuobjevených 25 kreseb Jeana-Michela Basquiata, jednoho z nejvýznamnějších malířů americké scény 80. let a také jednoho z nejdražších autorů vůbec. Díla ale pozvedla nejedno obočí, protože příběh jejich nalezení je až příliš romantický. Kresby měl v 80. letech koupit scenárista seriálu M.A.S.H. Thad Mumford za velmi lidových 5 tisíc dolarů. Na desítky let se po nich slehla zem, až do roku 2012, kdy Mumford nezaplatil nájem za sklad, jehož veškerý obsah se proto dostal do veřejné dražby. Ředitel Orlandského muzea Aaron de Groft je o pravosti děl přesvědčený a dokládá to básní, kterou měl Mumford složit a nepřímo v ní zmínit Basquiatovy kresby, i vyjádřením Mumforda z roku 2012, kdy potvrdil, že v roce 1982 od Basquiata kresby nakoupil jako investici. K pravosti děl se ale jinak nikdo nechce oficiálně vyjadřovat. Zejména na americké scéně se totiž nevyplatí veřejně označit dílo za padělek, pokud nejsou soudní tahanice vaším hobby. Oficiální autentizační komise Basquiatových děl už neexistuje – byla rozpuštěna v roce 2012 po soudní bitvě právě proto, že označila Basquiatova díla za padělky.

Bojkot berlínské Kunsthalle
Termín Kunsthalle nerezonuje v těchto dnech jen u nás, ale i v souvislosti s nedávno otevřenou Kunsthalle na bývalém berlínském letišti Tempelhof, za kterou stojí Walter Smerling. Skupina německých i zahraničních umělců začala instituci bojkotovat právě v den, kdy byla zahájena první výstava věnovaná retrospektivě francouzského výtvarníka Bernara Veneta. Důvodů uvádějí několik, tím hlavním je ale Smerlingova politická podpora, údajné soukromé zájmy Nadace pro umění a kulturu, která Kunsthalle provozuje, i samotné využití prostoru Tempelhofu, o které berlínská umělecká obec dlouho usilovala. Nesouhlas umělců se navíc propsal i do putovní výstavy Diversity United, která se po Berlíně představuje v Treťjakovské galerii a následně míří do pařížského Palais de Tokyo. Několik umělců už se rozhodlo svá díla z výstavy stáhnout, mezi nimi například i Dan Perjovschi nebo Eva Koťátková.

BMW od Jeffa Koonse
Americká umělecká superstar Jeff Koons se znovu pustila do spolupráce s automobilkou BMW. Tentokrát umělec připravil limitovanou edici vozu 2023 BMW M850i Gran Coupe, které mu posloužilo místo plátna. Kromě speciálně upraveného interiéru auto pokrývá malba připomínající komiksový příběh, přičemž aplikace na každý jeden vůz údajně trvá 285 hodin. Koonsovo umělecké ztvárnění se samozřejmě významně projevilo v ceníku – oproti standardním 100 tisícům dolarů za tento model budoucí majitelé zaplatí přes 350 tisíc dolarů. Koons má v oblibě propojování uměleckého a komerčního světa. Není se tedy čemu divit, že byl vůz představen na právě se konajícím veletrhu Frieze v Los Angeles.
Valérie Dvořáková, art specialistka J&T Banky a kurátorka Galerie Magnus Art

Předcházející článek

Tajemství Damiena Hirsta a nová výstava v galerii Magnus Art

Následující článek

Demonstrace před Kunsthalle a Kupka na Portu