MotejlekSkocdopole.com

Ani tento týden se ve světě umění rozhodně nebudeme nudit. Největší pozornost si získal dánský umělec Jens Haaning, který si nechal zaplatit za instalaci svého uměleckého díla, jež nevytvořil, a za samotné umělecké dílo označil fakt, že obral muzeum o peníze. Francie naopak získala do svých sbírek několik uměleckých děl Pabla Picassa, a to přímo od jeho dcery, která tím splácí dědickou daň. V Londýně umělá inteligence odhalila falešného Rubense a u nás se otevřela výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Velká umělecká loupež v Dánsku
Minulý týden obletěla svět zpráva o novém uměleckém počinu dánského umělce Jensa Haaninga. Ten se s Muzeem moderního umění v Aalborg domluvil na instalování uměleckého díla, na které získal finanční prostředky ve výši 534 tisíc dánských korun, tedy v přepočtu 1,35 milionu českých korun. Když se ale expozice otevřela, ukázalo se, že obsahuje pouze prázdná plátna a popisku s příznačným názvem Vezmi peníze a uteč. Haaning následně za umělecké dílo označil fakt, že instituci obral o peníze.

Situace je stále v řešení, průběžně se objevovaly zprávy o tom, že muzeem bude umělce žalovat. Jeho ředitel se ale teď vyjádřil tak, že se domnívá, že umělec peníze nakonec sám vrátí. Celé kauze se nicméně podařilo do masmédií dostat opravdu zajímavé téma, a totiž cenu uměleckého díla, cenu za práci umělce, ale i definici uměleckého díla jako takového.

Picassova dcera vyměnila jeho díla za snížení daně
Maya Ruiz-Picasso, dcera Pabla Picassa, věnovala devět Picassových děl francouzskému státu výměnou za snížení dluhu za dědickou daň. Jedná se přitom o mimořádně cenné kousky – šest maleb, dvě sochy a jeden skicák. Jedno z děl má dokonce zobrazovat samotnou Mayu jako malé dítě. Ve Francii je taková forma splácení daně uzákoněna od roku 1968, takto cenná díla jsou ale skutečnou výjimkou. Všechna takto získaná díla se stanou součástí sbírek pařížského Musée Picasso a k vidění budou na jaře 2022.

Lobkowicz vstupuje do světa NFT
Česká rodina Lobkowiczů překvapila a rozhodla se se svými sbírkami vstoupit do světa NFT. Hlavním motorem této iniciativy je 27letý šlechtic William Rudolf Lobkowicz, který zastává funkci ředitele digitálních médií a inovací. Rodina, která v 90. letech restituovala cenné sbírky uměleckých děl i vzácných nemovitostí, vydala NFT představující animaci postupného poškozování a následné restaurování sgrafitta zámku v Nelahozevsi, jednoho z rodinných sídel. Kromě toho Lobkowiczové pořádají i jednodenní konferenci s názvem Non-Fungible Castle. Dostanete se na ni výhradně na pozvání, účast stojí 400 eur a platí se jak jinak než v kryptoměnách.

Umělá inteligence odhalila falešného Rubense
Malba Samsona a Dalily atribuovaná Peteru Paulu Rubensovi z londýnské National Gallery vzbuzovala podezření odborníků už delší dobu. To právě potvrdil výzkum švýcarské společnosti Art Recognition, která pomocí umělé inteligence ověřuje autenticitu děl. Metoda nyní ukázala, že se na 91 % jedná o falzifikát. Tuto malbu měl Rubens vytvořit pro starostu Antverp a svého mecenáše Nicolaase Rockoxe, ale zmizela krátce po jeho smrti v roce 1640. Znovu se objevila v roce 1929, přičemž pravost díla potvrdil znalec Rubensova díla Ludwig Bruchard. Po jeho smrti v roce 1960 se ale ukázalo, že Bruchard si za lichotivé posudky nechával dobře zaplatit a od té doby se z 60 Bruchardem potvrzených děl stala falza. Londýnský National Gallery přitom za Samsona a Dalilu v roce 1980 zaplatila 2,5 milionu liber.

Výstava laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého
V Brně se otevřela výstava letošních finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, kteří se vzhledem k loňským změnám automaticky stávají i laureáty. Letos jsou jimi jmenovitě Valentýna Janů, Robert Gabris, Jakub Jansa, Anna Ročňová a „ne-kolektiv“ Björnsonova. Ti všichni od minulého týdne vystavují svou tvorbu v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně. K vidění je velmi široká škála výtvarného umění od Gabrisovy intimní fotograficko-textilní instalace přes film Valentýny Janů až po sochařskou instalaci Anny Ročňové.