Umění poznávat umění

Začíná to nenápadně. Stojíte před uměleckým dílem a najednou cítíte zvláštní pocit, že byste tento konkrétní kousek chtěli vlastnit. Zjistíte, že vás obraz či objekt niterně oslovuje a že chcete, aby dodával duši i vašemu domovu. Mnohdy to trvá, než se skutečně odhodláte si dané dílo pořídit. Přitom začnete objevovat, jak daný umělec přemýšlí, kde tvoří, čím se inspiruje. Postupně si uvědomíte i jak funguje svět umění. Než se váš dům zaplní originálními uměleckými kousky, často to chvíli trvá. V rámci sběratelské ambice vás čeká ještě kus cesty. Dobrodružné, plné objevů, nových úhlů pohledu, romantických a někdy i stinných zákoutí. Vyjdete z ní už navždy poznamenaní různými odstíny barev, odlišným viděním světa, obohacení. Ať už duševně či zhodnocenou původní finanční investicí.

Mám ráda příměr objevování světa umění k prozkoumávání a prohlubující se lásce k vínu. Postupně se člověk od sladších odrůd propije k bohatším a plnějším vínům plných nejrůznějších chutí a vůní. Přitom začne objevovat kulturu pití vína, místa, kde mu nejlépe poradí s výběrem, začne o své zálibě hovořit s lidmi kolem, ať už těmi, co sdílí stejný zájem nebo svou vášní naverbuje nové nadšence. Čte si o víně, navštěvuje různé degustace, objevuje snoubení nápojů s pokrmy. Nakonec to nevydrží a jede se podívat do svých oblíbených vinařství. Stráví nějaký čas s vinaři či dokonce popadne nůžky a sám se vydá na sklizeň hroznů. Víno po takové zkušenosti chutná ještě mnohem lépe.

V rámci odhalování světa umění a jeho zákonitostí se jedná o velmi podobný proces. Láká vás jej prozkoumat? Jak tedy začít? Jak se vyvarovat tomu, že omylem sáhnete po pomyslném „krabicáku“ a od dalšího ochutnávání upustíte? Ukážu vám několik možností, jak se ve světě umění zorientovat na samém začátku.

I když v čase pandemie, jde o složitější úlohu, nikoho asi nepřekvapí, že esenciální formou, jak nejlépe začít umění poznávat, je jej vidět naživo. Pro začátečníky v těchto vodách je nejpřínosnější začít chodit pravidelně na výstavy do větších výstavních síní. Mnoho lidí při svých cestách do zahraničí navštíví věhlasná muzea a galerie, doma se však zdá, že na to nezbývá čas. Přitom umění je do velké míry odrazem i lokálního kontextu a člověk se tak jen zahraničním uměním (často už léty prověřených autorů) ochuzuje o pohled na díla, která mohou jít mnohem více na komoru situaci, v níž se člověk právě nachází. Nehledě na to, že v kontextu sběratelství, se v rámci místního prostředí bavíme o daleko příznivějších částkách za jednotlivá díla.

Místa, která bych tedy pro začátek doporučovala čas od času navštívit, jsou Galerie hlavního města Prahy, výstavy českých a slovenských umělců v Galerii Rudolfinum či v Národní galerii, v krajích pak Moravskou galerii, Dům umění České Budějovice, Galerii PLATO v Ostravě, Oblastní galerii v Liberci atd. Najděte si někoho, kdo s vámi bude sdílet touhu vyrazit za kulturním zážitkem a objevte ve svém okolí výstavní prostor, který vám je bude přinášet. Nechte si nejlépe toto místo doporučit člověkem, o němž víte, že se v umění už nějakou dobu pohybuje. I když vám třeba napoprvé nebudou vystavená díla po chuti, nelámejte nad nimi hůl. Zkuste si k výstavě přečíst slova kurátora nebo si dohledejte samotného autora a zjistěte, jaká témata jej zajímají a proč řeší zrovna ty. Zejména co se týče současného umění, často nastudování kontextu vzniku díla je jednou z důležitých premis pro pochopení jeho významu. Ne každé dílo vás musí svou formou či motivem oslovit, to však nutně neznamená, že je špatné. Není od věci si někdy říci: „Ještě tomu nerozumím,“ případně „Třeba se k tomu vrátím později.“

Z mé zkušenosti i dalších sběratelů, kteří se mnou sdíleli své zkušenosti, se mnohdy ty zprvu nejvíce provokující či kontroverzní díla postupem času stanou právě ty nejvíce atraktivní, protože nutí člověka přemýšlet, zjišťovat, více do hloubky se vzdělávat. Může se stát, že hned v první výstavě, kterou navštívíte, objevíte díla či dílo, které vás uhrane. Také se však může stát, že zmíněný moment přijde až po mnoha setkáních se světem umění. Obojí je v pořádku. Zkoušejte, objevujte. V umění neexistuje jen malba. Třeba pro vás bude nejvíce srozumitelná oblast umělecké fotografie nebo dáte přednost matérii sochařských objektů či instalacím, mohou vás oslovovat subtilní grafické listy či aktuálnost ve výpovědích videoartových umělců.

Našli jste si oblast umění, která vám přirostla k srdci? Umíte si představit, že některá díla z této oblasti pustíte i do svého života? Skvělé! Teď ještě objevit konkrétně jaká. Třeba jste si už zamilovali díla konkrétních umělců a chcete objevit další v rámci dané oblasti. Nebo jste zjistili, že vás třeba nejvíce oslovuje abstrakce a rádi byste našli mladé umělce, pracující ve své tvorbě s geometrickými či organickými tvary. Kde hledat dál? Hlubokou studnicí pro objevování různých umělců je web artlist.cz, v rámci kterého najdete o daném umělci vždy povídání od vybraného teoretika umění, životopis i ukázku jeho tvorby.

Vodítkem pro zorientování se mezi současnými českými umělci může být i J&T Banka Art Index. Žebříček obsahuje sto nejviditelnějších jmen v rámci současné české umělecké scény. Postupně zkuste objevovat i menší výstavy konkrétních umělců. Nejčastěji je pořádají galeristé, kteří konkrétní umělce zastupují. Už to, že někdo věří tvorbě daného umělce tak, že se jej rozhodl zastupovat, je určitou známkou kvality. Menších galerií je zejména v Praze možná více, než byste čekali. Pro přehled vám může hezky posloužit kniha Kurátor: Průvodce uměním v Praze, která přehledně popisuje různá místa, kde v hlavním městě můžete na umění narazit včetně vysvětlení, jaký je rozdíl mezi obchodníkem s uměním a galeristou. Pokud vás zajímá zejména nejmladší umění, nejlepší možností, jak jej začít poznávat, je chodit pravidelně na výstavy klauzur (finálních prací v rámci daného semestru) na uměleckých školách. Objevit tam své favority, bavit se přímo s autory či s vedoucími pedagogy a sledovat pak dlouhodobě, kam se dílo daného studenta či studentky bude ubírat. Z pohledu investice je tato forma objevování a případného nákupu umění nejrizikovější, avšak také ze začátku nejméně nákladná a rozhodně velmi poutavá.

V rámci postupného poznávání umění se hodí mít znalosti v oblasti historie umění. Není třeba stát se přímo kunsthistorikem, ale bude vás to samotné více bavit, když začnete rozpoznávat v dílech různé inspirační zdroje. Pokud si ze školy už příliš nepamatujete vývoj historických uměleckých směrů, pro osvěžení paměti vám nejlépe poslouží publikace Příběh umění od E. H. Gombricha. Poutavý vyprávěcí styl autora vás bude bavit a vtáhne vás do děje. Na těchto základech pak můžete začít stavět a pustit se i do historie umění 20. století třeba prostřednictvím knihy Umění po roce 1900 od několika amerických uměleckých kritiků. Rozsáhlá publikace mapuje různé důležité momenty, filozofické koncepty, historické události i osobnosti, které formovaly vznik různých uměleckých tendencí během celého 20. století s přesahem až do současnosti. Nejedná se o jednoduché čtení, ale pokud se jím prokoušete, poskytne vám velmi dobrý vhled do inspiračních zdrojů, které se tvorbou umělců prolínají dodnes.

Sběratelem se stáváte, když si sami vyberete a zakoupíte alespoň dvě umělecká díla. To není moc, že? Ze začátku by se určitě mělo jednat o díla, která se vám líbí a mluví k vám. Nedá se však v tomto případě ještě příliš mluvit o sbírce s konkrétní ústřední myšlenkou. K tomu se sběratel propracovává postupně. Buď sám, ale nejlépe na začátku se spolehlivým průvodcem, který nebude sledovat jen vlastní obchodní zájmy. Stejně jako při nákupu konkrétních uměleckých děl, buďte tedy pečliví a vybíraví i při volbě toho správného partnera, který vám bude při poznávání světa umění stát po boku.
Anna Pulkertová

Předcházející článek

Migrény, řád a systém Vladimíra Houdka

Následující článek

Jak sbírat umění