ČEZ je v MOLu už pět let a přichází sčítání ztracených miliard

Ve středu to bude přesně pět let, co český energetický holding ČEZ majetkově vstoupil do maďarské petrochemické skupiny MOL. Šlo o jeden z vážných omylů managementu vedeného Martinem Romanem, nad nímž zůstává rozum stát. Ledaže by to Roman a spol. měli vymyšleno jinak a maďarský investiční průšvih měl ještě nějaký jiný smysl.

ČEZ a MOL oznámily v prosinci roku 2007 vznik strategické aliance se záměrem vybudovat dvě paroplynové elektrárny na Slovensku a v Maďarsku. Za měsíc pak došlo k činům a ČEZ v tomto středoevropském joint venture hrál od počátku betla se špatnými kartami. MOL do holportu nepřispěl ničím, kromě poskytnutí svých rafinérií k výstavbě elektráren. ČEZ alianci naopak 23. ledna 2008 stvrdil nákupem 7,7 milionu akcií MOLu. 7,35 procent byl v držení samotné firmy. Nutno poznamenat, že Maďaři tuto injekci nutně potřebovali, aby odolali nájezdu rakouské společnosti OMV. Na investici si český holding vzal krátkodobý úvěr 600 milionů eur, celková hodnota transakce po odečtení prémie za opci dosáhla 16,2 miliardy korun.

Kromě pochybného záměru na výstavbu paroplynových elektráren, neměla tato investice z české strany žádný zjevný smysl a od počátku byla pro ČEZ nevýhodná. Cena akcie při nákupu byla 21 290 forintů (při tehdejším kurzu cca 2170 korun). MOL k tomu získal tříletou opci, podle níž mohl akcie kdykoliv odkoupit za 20 tisíc forintů. Odměnou ČEZu za tuto opci měl být poplatek představující asi 7,5 procentní výnos na akcii.

Vzhledem k tomu, že akcie krátce po akvizici prudce klesly hluboko pod 20 000, podmínky roční platby za opci se změnily podle nového ohodnocení reálné tržní ceny a vyšší volatility, takže ČEZ původně dohodnuté zhodnocení nikdy nezískal. Naopak v průběhu roku 2009, v době, kdy cena akcie činila 17 247 forintů, přistoupil na další nevýhodnou změnu podmínek. Opce zůstala na stejné ceně a prodloužila se až do 23. ledna 2014.

ČEZ tedy nyní vstupuje do posledního roku tohoto opčního programu a všem v pražské Duhové ulici je asi jasné, že Maďaři, budou-li se řídit jen obchodní logikou, svou opci na odkup akcií nevyužijí. Českému holdingu tak nakonec zůstane tržní podíl v MOLu s výraznou ztrátou hodnoty proti pořízení. Nízké odměny za opce spolu se směšnými dividendami nemohly ani zdaleka pokrýt úroky z úvěru, takže počítejme čistou ztrátu z rozdílu v ceně akcie. Ta je nyní 18 900 forintů s poměrně vysokou volatilitou směrem dolu. Kdyby za rok zůstala stejná, představoval by tento pád i při lehkém posílení koruny proti forintu ztrátu 3,5 miliardy korun.

Připusťme, že si ČEZ prostě zahrál na mizerného obchodníka s akciemi, a MOLu tak v podstatě poskytl šestnáctimiliardovou půjčku se záporným úrokem. Jako akcionáře by nás pak mohla utěšit jen deklarovaná paroplynová elektrárenská expanze. Jenže, ta se bohužel nekonala. Ani jedna ze slibovaných elektráren nestojí a stát nebude, společný podnik byl loni tiše uložen k ledu.

Proč se to tedy vše událo? Jakou protislužbu MOL za poskytnuté dobrodiní vykonal a komu posloužil? Vysvětlení nabídneme v článku, který bude brzy následovat. Klíč leží v Třebíči a jmenuje se I & C Energo.
-pes-

Předcházející článek

Utrpení mladého Dienstbiera

Následující článek

ČEZ pod vedením Martina Romana prodal lukrativní firmu I & C Energo, napojenou na Temelín. Skrytě ji kontroloval Romanův právník