Vláda neprodala České aerolinie, na jejich záchranu musí najít miliardy korun

České aerolinie zůstanou pod kontrolou státu. Rozhodla o tom dnes Fischerova vláda, která odmítla nabídku společnosti Unimex TVS. Úřednický kabinet na sebe tak vzal zodpovědnost za chod a budoucnost firmy, jejíž dluhy přesahují 14 miliard korun.

Stát teď musí najít cestu, jak v souladu se zákonem a evropskými pravidly nalít do kolabujícího přepravce miliardy korun. Už na konci letošního roku by se mohl vlastní kapitál Českých aerolinií propadnout do záporu ve výši zhruba dvou miliard korun a více. To je stav, kdy akcionáři musí jednat. Jde zejména o stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 91,51 procent.

Vládě někdo prostřednictvím lobbisty Jana Dobrovského poradil, aby provedla jakousi fúzi se státním Letiště Praha. Nejprve personální a poté by mělo dojít k různým machinacím s majetkem obou firem. Projekt mohl vymyslet například Roman Janoušek, jenž je hodně nablízko s Miroslavem Dvořákem, šéfem Letiště Praha a těď už i Českých aerolinií. Pro borce jako je Janoušek apod. je výhodné, když jejich lidé řídí, co nejvíce státem kontrolovaných podniků.

Miliardy, které budou České aerolinie na svou záchranu potřebovat, představují těžko stravitelné sousto i pro státní Letiště Praha. Hodnota poněkud stagnujícího podniku může být propojením s ČSA podstatně zdevastována. A to v zásadě „navěky“. Navíc jde o postup, který bude pečlivě monitorován.

Propojení obou společností je fatální. Letiště Praha loni vydělalo 1,17 miliardy korun po zdanění a utržilo 5,8 miliard. Plnou třetinu z této částky získalo od ČSA. Na první pohled je jasné, že snížením poplatků ze strany letiště může přepravce ročně ušetřit až několik set milionů korun. Peníze pak ale budou chybět letišti, které letos nesmyslně utratilo miliardy korun za pozemky, pro něž v nejbližších letech nemá v zásadně žádné uplatnění. Na případné snížení poplatků si pak mohou zcela oprávněně stěžovat další aerolinie. Prokázat v tomto případě „nekalou“ pomoc, nebude nic složitého. O konfliktu zájmů propojeného managementu není pochyb.

ČSA jsou nejen největším plátcem peněz do kasy letiště, ale mají obrovský podíl na jeho výkonech. Loni se aerolinie například podílely 60,5 procenty na všech odbavených pasažerech, na příletech a odletech letadel z Ruzyně dokonce 64,5 procenty. Právě tato vzájemná závislost může obě firmy „zahubit“.

Cesta k záchraně pak leží na již zmíněném Dvořákovi. Snižovat náklady určitě dokáže. Otázkou je, jestli umí zvyšovat tržby. To bude teď pro ČSA velmi důležité. Letecká přeprava je hodně atypický obor a Dvořák v něm nemá žádné zkušenosti. Navíc stávající restrukturalizační plán je nedostatečný. O nějaké smysluplné vizi v něm obsažené, ani nemluvě. Bankrot Českých aerolinií tak bude oddálen pouze přesuny majetků a případnou kapitalizací půjčky, kterou společnosti poskytl státní Osinek. Pokud na tato slova nedojde, bude to jedině fajn.
-mot-

Předcházející článek

Pár podezřelých okolností kolem prodeje Petrcíle firmě Zuglite Investments

Následující článek

Bondy společnosti Sazka se za více než tři roky propadly na 47 procent