T. G. Masaryk a jeho odkaz na prahu jednadvacátého století

Osobnost typu T. G. Masaryka nám dnes chybí primárně nikoliv kvůli jeho konkrétním idejím, které mají jen málo společného s výzvami počátku jednadvacátého století. Postrádáme jej především kvůli ochotě vybočit ze zažitých představ a schémat, revoltovat proti průměru, stanovit si cíle, jež vypadají jako nedosažitelné, vzdát se pohodlí a riskovat kvůli ideálu, i kdyby šlo pouze o don quijotovský zápas. Svojí rezignací, oportunismem, nihilismem a cynismem popíráme vše, z čeho Masaryk odvozoval právo českého národa na samostatnou existenci.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk, osobní charizma a morální kapitál

Ruský emigrant Pavel Gorgulov, který v květnu 1932 zastřelil francouzského prezidenta Paula Doumera, se předtím pokusil zavraždit v Praze T. G. Masaryka. Když se přiblížil k prezidentovu vozu, pocítil údajně takové dojetí z laskavosti jeho pohledu, že se neodvážil pozdvihnout zbraň. Československá demokracie měla po roce 1918 štěstí, že v osobě T. G. Masaryka nalezla politika, který přes veškeré slabosti, omyly a chyby dokázal svým charizmatem mobilizovat a udržet si morální důvěru velké části obyvatelstva.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a furor Gallicae

Vzdálení předkové dnešních Francouzů odrazili v roce 732 u Poitiers nápor muslimských vojsk a zabránili tak islamizaci Evropy, v jejímž severozápadním cípu se postupně rodil zcela nový typ civilizace. Jak ukázala lekce od Poitiers, Evropa může pozbýt Pyrenejský poloostrov, jižní Itálii, Balkán a východní oblasti sahající až k Labi, ale pokud nechce být asimilována Blízkým východem a severní Afrikou, nesmí se vzdát Francie. Konec Francie, to je definitivní zánik Západu.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a zrození státníka

T. G. Masaryk žil v údobí, které umožňovalo dostatek životní a intelektuální improvizace dovolující vyrůst ve státníka. Když přišel jeho čas, byl připraven. Zmíněný harmonický soulad mezi osobnostním a kariérním růstem a psychologickou zralostí je něco, čím Evropané na počátku jednadvacátého století příliš nedisponují. Když nadejde okamžik historické zkoušky, prohráváme, protože nám chybějí hotoví, přesvědčiví a věrohodní vůdci.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a Ex Occidente Lux

T. G. Masaryk věřil v progresivní vývoj lidstva směřující k vyšší humanitě, svobodě a demokracii, do něhož mohou být „barbaři“ integrováni pouze pod podmínkou bezpodmínečné a naprosté konverze k hodnotám modernity. Nemyslím si, že by byl T. G. Masaryk v tomto ohledu ochoten ke kompromisu či ústupkům. Jak napsal Ferdinand Peroutka, Masaryk moralizoval jako muž. Po svém šedesátém roce šel bojovat. Dovedl zapůsobit, že legionáři na cestě do zákopů cítili, že je tam doprovází duch dějin.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk, eugenika a rasová výzva

George Orwell napsal, že pravým a nikdy nepřiznaným důvodem, proč se Angličané rozhodli v létě 1940 vzdorovat v krajně nepříznivých podmínkách triumfujícímu nacistickému Německu, nebyla primárně úcta a loajalita ke králi a demokracii, nýbrž obyčejná rasová pýcha. Nebylo myslitelné, aby se ušlechtilí a rasově nadřazení Anglosasové sklonili před barbarskými a podřadnými Teutony. T. G. Masaryk se pokusil vychovat národ, jehož oddanost a věrnost by nebyla spjata s imaginárním pokrevním společenstvím, ale moderními a demokratickými politickými institucemi.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a „střet civilizací“

T. G. Masaryk se rozhodně neuzavíral vůči přistěhovalcům. Jejich integraci by ale důsledně podmiňoval přijetím „humanitního ideálu“ jako společné platformy pro soužití všech plnohodnotných příslušníků moderní civilizace, která je nadřazena jakékoliv náboženské zkušenosti. Religiozita a tradice, které spontánně nevybízejí k osvojení demokracie a humanismu, by podle T. G. Masaryka neměly mít v moderním světě místo.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a středoevropská modernita

První československý prezident se pokusil vytvořit azyl pro to nejlepší ze středoevropské modernity, která by tak přežila do příznivějších geopolitických podmínek. Z dnešního hlediska to byl marný a don quijotovský zápas, ale bylo důležité, že se o něj někdo pokusil. Pokud by uspěl, Střední Evropa by bezpochyby zaujímala v hierarchii soudobého světového řádu mnohem důstojnější postavení.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk jako kulturní hrdina

Masarykův triumf neměl dlouhého trvání. Jeho nástupci ztratili svojí opatrností, oportunismem, slabostí, hloupostí či zbabělostí historickou iniciativu a degradovali území českého státu na teritorium, o jehož údělu rozhodují jiní. T. G. Masaryk byl posledním vrcholným představitelem české společnosti, u kterého můžeme cítit radostnou a pozitivní vůli po aktivním utváření dějin.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a občanský stoicismus

T. G. Masaryk náležel ke generaci vzdělanců, kteří byli svědky dramatické sekularizace a prožili „smrt boha“. Zatímco latinský Jih reagoval na historický fenomén ústupu náboženství s entuziasmem a přívalem emancipační revoluční energie, nordický Sever zachvátila naopak hysterická reakce otevírající cestu brutálnímu a rasově zabarvenému novopohanství. V Masarykovi bylo něco z Konfucia a trochu ze Seneky.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a vzestup a pád angažovaných intelektuálů

Před podlehnutím moderním ideologiím T. G. Masaryka uchránil jeho vrozený racionalismus a zdravý rozum. Není jasné, jak by se vyrovnal se současnou mediální realitou. Jeho touha po uznání a sebeláska byla bezpochyby více než uspokojena závěrečným údobím životní dráhy. Tehdy se v duchu svého oblíbeného Platóna stal šťastným řízením osudu „králem-filosofem“ poklidně vládnoucím uprostřed rozbouřeného moře diktátorů.

Čtěte celý článek

Masaryk, politika a pozitivní imaginace

Masarykovou snahou, které většina jeho současníků neporozuměla, byla politická aktivita založená na harmonii praktických činů a poezie, koncept, který Johann Wolfgang Goethe nazval „exaktní fantazií“. Státník by měl mít pochopení pro poetickou obrazotvornost, ale jeho ukázněná racionalita mu musí vždy zabránit, aby se jí nechal strhnout. Nedokáže-li to, upadne do opojení vlastním narcistickým kultem. Parlamenty, vlády a psychiatrické léčebny jsou plné podobných jedinců.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk, pacifismus a „promyšlená udatnost“

Meč nechápal jako symbol násilí a bezpráví, ale prosazení spravedlnosti. Zdůrazňoval nicméně, že je třeba náležité obezřetnosti a důmyslu. T. G. Masaryk bezděčně přitakal Machiavellimu, že státník musí být zároveň lvem i liškou, což v českém historickém kontextu znamenalo syntézu Žižky a Chelčického. Český národ by se vzhledem ke svému geografickému umístění a sousedům měl vyznačovat „promyšlenou udatností“. Altruistický sklon k heroismu ale musí zabránit tomu, aby se změnila v pouhý oportunismus.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk a krize západních elit

Výrazně multietnický charakter, geografické rozšíření mimo původní hranice českého království, použití vojenské síly proti vnitřním a vnějším oponentům a snaha o prosazení státní čechoslovakistické ideologie, to vše naznačuje, že meziválečné Československo představovalo v jistém smyslu imperiální projekt vyplňující mocenské vakuum po zaniklé habsburské monarchii. .... Země s politickou budoucností, která není dědičnou monarchií, by měla být schopna vynést na piedestal takovou osobnost, jejíž lidská velikost by se tím, že se stane hlavou státu, nezvětšila ani o centimetr.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk jako vojenský diktátor?

Německý literát Emil Ludwig náležel k početným zahraničním obdivovatelům T. G. Masaryka, z nichž mnozí byli přesvědčeni, že pokud by vznikly Spojené státy evropské, byl by Masaryk vhodným kandidátem na úřad prvního prezidenta sjednoceného starého kontinentu. Ludwig představil Masaryka jako „největšího demokrata, nadlouho snad velikého demokrata posledního“, kterého postavil proto Mussolinimu jako „diktátora mravního proti diktátoru faktickému, muže svědomí proti muži moci“.

Čtěte celý článek

T. G. Masaryk, civilizace a kultura

Pouze v jednom ojedinělém historickém okamžiku v odlehlém koutu Eurasie se zrodilo osvícenství, které – pokud bylo proměněno v politický program – se stalo nositelem demokracie, emancipace a lidské důstojnosti. Tomáš Garrigue Masaryk si byl této skutečnosti dobře vědom. Vybudoval na zmíněných základech stát. Zároveň svým osobním příkladem ukázal, že zatímco loajalita vůči hodnotám osvícenství ústí do pevného mravního postoje, lpění na zásadách romantismu může sice působit značně teatrálně, ale snadno degeneruje do politické frašky a tragédie.

Čtěte celý článek

Každou neděli vzpomínka na TGM

14. prosince tomu bude osmdesát let, co ze zdravotních důvodů abdikoval President Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk. My v motejlek.com TGM považujeme za zcela mimořádného, čestného a statečného muže. Každou neděli budeme zveřejňovat myšlenku, která je spojena s jeho jménem.

Čtěte celý článek

Každou neděli vzpomínka na TGM

14. prosince tomu bude osmdesát let, co ze zdravotních důvodů abdikoval President Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk. My v motejlek.com TGM považujeme za zcela mimořádného, čestného a statečného muže. Každou neděli budeme zveřejňovat myšlenku, která je spojena s jeho jménem.

Čtěte celý článek